Alchymisté

Tato frakce byla dříve velmi mocná, nicméně ji vystřídali mistři, kteří se navíc zaměřili proti ní. I přesto však alchymisté sehráli velkou roli v dějinách Západozemí.

Alchymisté jsou starý cech pyromancerů. Kdysi byli docela mocní, ale během posledních staletí je coby nositele vědomostí vystřídali mistři a vliv pyromancerů slábl. V době vlády Roberta I. Baratheona byly již jejich schopnosti mizivé a zbylo posledních pár členů. Stále však tvrdí, že mají rozsáhlé tajné znalosti, a alchymisté v Králově přístavišti nejsou jediní, kteří dosud existují – pyromanceři působí též v Ašaji a není známo, jestli jsou se západozemským cechem ve spojení.

Právoplatný člen cechu je zván „moudrost“, dále v něm působí učni a akolyté. Nejvýše postavený je pak moudrost nesoucí titul velmistra. A co že jsou vlastně zač?

Tvrdí, že dokáží transmutovat kovy a vytvořit živoucí tvory z plamenů – nebo alespoň dokázali na vrcholu moci. V pozdějších časech sice dále naznačovali, že znají tajemnou magii, ale nijak to nedokazovali. kromě výroby divokého ohně, tzv. substance, k němuž se upnuli tolik, že tvrdí, že jim koluje žilami.

Ten, alespoň ti ze Západozemí, vyrábí v cechovním domě z černého mramoru na Ulici sester u úpatí Rhaenysina kopce v Králově přístavišti. Divoký oheň vyrábí v jejích kamenných sklepeních, kde ho též skladují. Přičemž každé takové sklepením nad sebou má místnost naplněnou pískem a podlaží pod nimi je údajně chráněno ochrannými zaklínadly, takže pokud by se některá nádoba vznítila, vrchní podlaží by se mělo zřítit a písek by oheň měl uhasit. Dále se tam nachází Galerie železných pochodní, kde přijímají hosty – dlouhá komnata, prázdná kromě sloupů plných divokého ohně. Avšak ty se zapalují jen zřídka, protože jde o poměrně nákladnou záležitost.

Není známo, jak velký vliv měli pyromanceři, respektive jejich cech alchymistů na jednotlivá království před sjednocením Západozemí a zda některá z království jejich služby využívala více než jiná. Zejména proto, že jejich úpadek započal brzy po vzniku Citadely již před tisíci lety – mistři je totiž nemají v oblibě, ze ságy není známá žádná práce o jejich historii, a záznamy z doby před působením mistrů jsou velice zřídkavé. Jen v pozdější historii je zaznamenána jejich úzká spolupráce s některými targaryenskými krá­li.

Král Aegon IV. Targaryen například snil o dobytí Dorne a poručil cechu zajistit mu „draky“. Protože žádní živí draci už v Západozemí v jeho době nežili, alchymisté sestrojili masivní stroje s pumpami, které chrlily divoký oheň. Jenže když s nimi král vyrazil proti Dorne, jeden se vznítil uprostřed Královského lesa, a protože konstrukce byly dřevěné, brzy shořel, stejně jako všechny ostatní a čtvrtina lesa s nimi. To Aegona přimělo plán opustit.

Méně velkolepý úkol měli pyromanceři v době vlády Daerona II. Targaryena. Když totiž propukla velká jarní nemoc, pobočník krále Brynden Řeka jim přikázal pálit v Dračím doupěti mrtvé z města, aby konečně zastavil šíření epidemie, pravděpodobně jakési formy moru. V důsledku toho však nyní shořela čtvrtina Králova přístaviště.

Určitou úlohu měli patrně i v osudu krále Agona V. Targaryena. Ten totiž ke konci života zatoužil přivést znovu na svět draky a mnoho lidí se domnívá, že tak učinil pomocí divokého ohně. Měl se však vymknout kontrole a zničit Létohrad i s králem a částí jeho rodiny. Alespoň dle fragmentů zápisků arcimistra Gyldayna, které bohužel z většiny někdo omylem polil inkoustem.

Náhlý růst moci si však pyromanceři užili hlavně během vlády Aeryse II. Targaryena. Často navštěvovali dvůr, protože král, už od mládí megaloman a zejména po půlročním zajetí v Šerodolu nepříčetný a paranoidní člověk, se stal posedlým divokým ohněm. Dokonce jim jednou poručil odehnat zimu, pročež moudrosti udržovaly zelené ohně podél hradeb Rudé bašty po celý měsíc. Navíc si od nich začal žádat divoký oheň pro popravy – divokým ohněm například zavraždil Rickarda Starka poté, co se jeho syn Brandon vydal do Rudé bašty žádat, ať princ Rhaegar vydá údajně unesenou Lyannu Stark a utká se s ním. A také nechal vyrobit ohromné zásoby divokého ohně a rozmístit je v tajných úkrytech po celém městě.

Tehdy králi sloužili moudrost Rossart, moudrost Garigus a moudrost Belis. Aerys je pověřil vytvořením divokého ohně tak, aby mohl zničit celé město, pokud by měli v rozpoutané Robertově rebelii zvítězit rebelové. Snad se ve svém bláznovství domníval, že se pak sám stane drakem, nebo jen nechtěl Robertovi dopřát netknuté Královo přístaviště. Tento plán ostatně nikdy nebyl veřejně známý, ale přišel na něj lord Qarlton Chelsted, tehdejší pobočník. Samozřejmě s ním nesouhlasil, a když zjistil, že s králem nepohne, znechuceně rezignoval. Aerys ho proto upálil a pobočníka učinil z Rossarta.

A když skutečně došlo na nejhorší, rebelové zvítězili a ve městě rozpoutala armáda Tywina Lannistera plenění, poručil svým alchymistům, aby divoký oheň zapálili. To však bylo něco, co nemohl připustit poslední přítomný člen Královské gardy Jaime Lannister, a když ho král poslat zabít Tywina, místo toho zabil Rossarta, který spěchal rozkaz vykonat. A po něm i samotného Aeryse.

Několik dnů po vyplenění města se mu pak podařilo dopadnout i Gariguse a Belise. Poslední akolyté, kteří z celého cechu zůstali, ovšem nebyli dost zkušení, aby dokázali připravený divoký oheň zničit, tudíž mnoho z Aerysových zásob dodnes leží v cechovním domě i v jiných místech pod městem – aniž by o nich někdo věděl. Časem se akorát našla zásoba pod Velkým Baelorovým septem a pod Dračím doupětem, přičemž velkou část použili obránci města při boji proti Stannisi Baratheonovi (v seriálu pod septem zásoby zůstaly a nebyly objeveny až do sedmé řady).

Ne všechen použitý divoký oheň však byl ze starých zásob. Když se ukázalo, že Stannis hodlá vytáhnout proti městu, Cersei Lannister nařídila výrobu divokého ohně na obranu. Alchymisté přitom zjistili, že jejich kouzla jsou náhle mnohem efektivnější a výroba nejjednodušší od časů vymření draků. A ani tím jejich úloha zcela nekončila. Poté, co byl nalezen zavražděný Tywin Lannister v Pobočníkově věži, nechala v knize Cersei moudrost Hallyna, aby ji pomocí divokého ohně spálil. A i když je nepochybné, že by se schopnosti pyromancerů mohly hodit v nadcházející válce s Jinými, nezbývá než počkat, zda na ni budou mít nějaký vliv alespoň v knize, nebo zda je jejich výtvory zahubí dřív, než se k ní dostanou.

Foto: HBO