Pán světla

Pán světla

8.6.2015 14:00


Víra v Pána světla (v originále Lord of Light) pochází z Východních zemí, ale přesto se pomalu rozšiřuje i v Západozemí. Pro nás jsou nejznámějšími vyznavači tohoto náboženství Melisandra a Thoros z Myru, kteří ovládají velmi silnou magii.


Uctívání R'hllora, jinak též Pána světla, Rudého boha, Srdce ohně, Boha plamenů a stínu, je významné především v Essosu. Je často následovaným náboženství Svobodných měst (Rudé chrámy jsou v Pentosu, Braavosu, Lysu, Slehorysu a Volantisu), Ašaje a několik vyznavačů má i v Západozemí, kde stojí malý chrám ve Starém městě a kde došlo ke konverzi lorda Dračího kamene a jeho mužů.

Zakládá se na dualistickém vidění světa, kdy R'hllor je dobrým bohem ohně poskytujícím světlo, teplo a život a bojuje s Velkým Jiným, bohem temnoty, chladu a smrti. Tento boj má být věčná válka o osud světa, která neskončí, dokud se podle proroctví z Ašaje znovu neobjeví Azor Ahai, bájný spasitel se svým ohnivým mečem Světlonošem, který probudí kamenné draky a rozhodne o vítězství či konci lidstva.

Podle legend už se jednou tento poslední hrdina objevil, před 8 000 lety během Dlouhé noci, generaci trvající zimy, kdy Bílí chodci, jinak nazývaní Jiní, vpadli do Západozemí. Údajně měl své vítězství zajistit velkou obětí – zakalením Světlonoše v srdci své ženy Nissy Nissy, a vyhnat chodce zpět na mrazivý sever. Nyní se však jejich hrozba vrací a stoupenci R'hllora věří, že se Azor Ahai znovu zrodí z kouře a soli.

I když právě tahle část se nemusí týkat pouze Rudého boha, ale podobná postava se vyskytuje v různých kulturách – Rhaegar Targaryen, vyznavač Sedmi, věřil v příchod Prince, který byl přislíben, v Essosu potomci Rhoynarů věří v hrdinu, jenž přesvědčil bohy k navrácení dne tajnou písní, lidé z Yi Ti mají legendu o ženě s opičím ocasem, jež vzkřísila slunce, a dothrakové očekávají narození hřebce, který si osedlá svět, což můžou být další verze téže představy o hrdinovi, jenž ještě jednou porazí temnotu.

Tato víra zároveň znamená vnímání ostatních bohů jako falešných model, nezanedbatelný vliv obřadů a proroctví a hlubokou oddanost. Rudí kněží a kněžky, nazvaní podle jejich karmínových hábitů, se často učí už od dětství v Rudých chrámech, kam jsou přivedeni nebo prodáni jako otroci R'hllora a následně slouží jako chrámové prostitutky, válečníci nebo kněží. Ti pak věří, že současný svět je jediné peklo, z jehož temnoty Pán světla vyvede své věrné. Každou noc zapalují ohně a zpívají modlitby o další úsvit, hledí do plamenů a hledají v nich zjevení seslaná Pánem a v některých extrémních případech mohou jako oběť i upalovat nevěřící. I přes existenci svatých textů a starých knih mají totiž mnohem větší důležitost slova kněží.

Krom těchto každodenních obřadů ale existují i specifická pravidla třeba pro svatební ceremonie, které jsme sice neviděli v seriálu, ale mohli si přečíst v knize, a jejichž součástí byl například skok novomanželů přes oheň.

Po znovuzrození draků, kdy se do světa začala vracet magie, navíc zesílily i nadpřirozené schopnosti kněží (ačkoli oni je označují pouze jako ukázku moci Pána světla a nepřipisují zásluhy sami sobě) a například Thoros z Myru byl schopen několikrát vzkřísit Berika Dondarriona nebo Melisandra přispět k pádu tří samozvaných králů za použití krvavé magie či porodit vražedný stín. Toto je nicméně trochu extrémní forma magie a obětí, která je následovaná především v Ašaji, a věřící ve Svobodných městech se spíš přiklání k mírnějšímu uctívání a myšlence, že R'hllor je milující bůh.

Možná tedy jde o celkem děsivou víru a boha, jehož jméno spousta lidí v Západozemí nedokáže ani vyslovit, ale nelze popřít, že má velkou moc. A snad i pravdu s návratem Azora Ahai, protože noc se přikrádá. A noc je temná a plná hrůz.

Foto: HBO


Jít na Game of Thrones | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!