Stauntonové se vždy snažili být k službám králům Targaryenům bez ohledu na to, jak dobří králové to zrovna byli. Zdá se, že za to také často zaplatili, nejen v brutálním Tanci draků. V tomto článku se na ně proto podíváme blíž.
Rod Stauntonů je šlechtický rod z Korunních zemí, kde sídlí v Havranově hřadu na úpatí poloostrova Prasklepeto na pobřeží Černovodného zálivu. Ve znaku by měl mít dvě černá křídla na bílém dřevnu uprostřed čtverečkovaného černošedého pole, v seriálu pár černých křídel na bílém poli pod čtverečkovanou černobílou hlavou štítu, jeho slova nejsou známa. A není známo ani, z kterého období pochází, protože se více proslavil až za vlády Targaryenů.
Když se jako třetí targaryenský král v pořadí místo prince Aegona chopil koruny Aegonův strýc Maegor, byl lord Staunton mezi jeho podporovateli. A zůstal jím, i když se na sklonku Maegorovy vlády začala říše od krutého krále odvracet a čím dál více podpory získával Aegonův nejmladší bratr Jaehaeryse. Proto vyslyšel Maegorův rozkaz, aby se dostavil do Rudé bašty, vedle dvacítky dalších lordů, a vymyslel, co se situací udělat. Bylo jich ale moc málo, nebyli moc vlivní a mnoho jich brzy ztratilo kuráž. Zejména, když nakonec nalezli Maegora mrtvého na železném trůně (buďto spáchal sebevraždu, nebo se nikdy nenašel jeho vrah) a rozpoutal se chaos, jak se očekávalo, že se každou chvíli objeví Jaehaerys, který už v Bouřlivém konci uplatnil svůj nárok na trůn.
Mnoho lordů tak z hlavního města uteklo, ale ne lord Staunton. Nakonec spolu s lordem Jordanem Towersem a lordem Darklynem odevzdali Rudou baštu Jaehaerysovi a jeho sestrám Rhaeně a Alysanne, jakmile přiletěli do města na dracích, a skončili v černých celách. Ostatně, podporou Maegora namísto právoplatného dědice trůnu Aegona se stali zrádci.
Jen jim Jaehaerys nakonec udělil milost poté, co odevzdali některá území a poslali ke dvoru jako rukojmí a na výchovu dítě, a lord Staunton si s Jaehaerysem udržoval docela dobré vztahy. Například, když král sídlil na Dračím kameni, kde strávil většinu času do své zletilosti, navštívil ho tam spolu s několika dalšími.
K tomu se jeho dcera Casella Staunton stala o několik let později společnicí princezny Rhaeny, která získala Dračí kámen jako své vlastní sídlo. Byla to pohledná čtrnáctiletá dívka a byla jednou z řady živelných a veselých Rhaeniných dam. Jenže ještě ten rok, kdy se přestěhovala na Dračí kámen, se stala i jednou z řady záhadně zemřelých dam. Nejdřív se mělo za to, že je přepadla ošklivá nakažlivá choroba. Pak se ukázalo, že je Slzami z Lysu všechny otrávil Rhaenin manžel, protože byl v depresích, sám neměl žádné kvality, žádné přátele, žádný respekt, jeho vztah s Rhaenou byl v troskách a on žárlil na její přítelkyně, které si z něj utahovaly. Pět let na to navíc zemřeli i Casellin otec, matka a jejich ostatní děti. Tehdy říši přepadla epidemie třesavky, jíž podlehlo mnoho lidí, včetně obyvatel Havraního hřadu.
Ovšem nepodlehli všichni Stauntonové. Rod pokračoval. Jeho členem byl například ser Simon Staunton. Sloužil jako panoš na dvoře Jaehaeryse I. a byl jedním z mladých společníků princezny Daelly Targaryen. Její rodiče se totiž snažili ji co nejvíce přivádět do společnosti, aby si vybrala své oblíbence a případně i ženicha. Jenže Daella na každém dokázala najít něco, co se jí hrubě nelíbilo, pokud se rovnou všech nebála, a Simon konkrétně se jí znelíbil, když se ji snažil přimět pít víno.
Kvůli velkému časovému odstupu není jasné, zda jde o stejného muže, jaký pak stál v čele Havraního hřadu v době občanské války Tanec draků, ačkoli seriál Rod draka ho rovněž pojmenoval Simon. V knize není známo jeho jméno. V každém případě od doby, kdy král Viserys I. prohlásil svou dědičkou tehdy jedinou dceru Rhaenyru, stál za jejími právy. Svůj názor nezměnil, ani když se v říši začaly ozývat hlasy, že by měl trůn zdědit Rhaenyřin mladší poloviční bratr Aegon. Ani když po Viserysově smrti Aegon trůn doopravdy uchvátil. Byť byl lord Staunton jen z méně důležitých lordů z okolí Černovodného zálivu, přidal se na stranu Rhaenyřiných černých v počínajícím konfliktu a k její černé radě. Což se mu nevyplatilo.
Brzy po začátku války vedl lord velitel Aegonovy Královské gardy Criston Cole útok proti Havranímu hřadu. Lord Staunton zavřel brány, ale nemohl nijak zabránit, aby pálil jeho zemi a vraždil jeho poddané. Proto poslal Rhaenyře žádost o pomoc. Po devíti dalších dnech ji vyslyšela princezna Rhaenys na dračici Meleys. Jenže Criston pro takový případ plánoval léčku. V okolí nechal ukrývat Aegona s jeho drakem Sluncežárem a jeho bratra Aemonda s dračicí Vhagar a Rhaenys proti takové převaze neměla šanci – ona i její dračice padly. Criston a Aemond potom vpadli do Havranova hřadu a vyvraždili posádku, zatímco lorda Stauntona odtáhli do hlavního města, kde ho sťali a jeho hlavu narazili na kůl nad Starou bránou.
Správa rodu Stauntonů a to, co zbylo z jejich majetku, tak spadla do klína ovdovělé lady Staunton. Ta přežila celou válku, není známo, jestli byla tou dobou někde ukrytá v bezpečí, a nakonec se zúčastnila i korunovace nového krále vzešlého z války, Aegona III. A její dcera nebo jiná příbuzná Ysabel Staunton plánovala ještě mnohem víc.
Ysabel byla mezi možnými kandidátkami na druhou královnu pro Aegona III. po nešťastné smrti jeho první ženy. Proto se také měla zúčastnit plesu ke svátku Panny jako stovky dívek z celé říše, kde si měl Aegon nějakou vybrat. Jenže se stala obětí takzvané kletby ke dni Panny – mnoha nečekaných zranění, nehod a pomluv. O Ysabel se rozšířilo, že je alkoholička. S největší pravděpodobností smyšlenka lorda Unwina Peaka, jenž se (neúspěšně) snažil pomocí „kletby“ protlačit jako novou královnu svou dceru.
Nicméně i bez královny z jejich rodu stoupli za vlády Aegona III. Stauntonové na důležitosti. Ser Joffrey Staunton mu sloužil jako člen Královské gardy. To už však bylo v pokročilém čase Aegonovy vlády, kdy na jeho dvoře žil i jeho z ciziny navrátivší se bratr Viserys včetně svých mladých dětí. Prominentní mezi nimi byl chlípný princ Aegon. Ten s Joffreym sdílel jednu historku, na kterou ovšem mají oba nejspíš poněkud odlišný pohled.
Joffrey jednou doprovázel prince Aegona na cestě u Krásnotrhu. Princův kůň ztratil podkovu. Našli proto místního kováře a Aegonovi se zalíbila jeho značně vyvinutá mladá žena Megette. Tak s ní utekl a s jejím manželem se vyrovnal sedmi zlatými dragony a výhrůžkami serem Joffreym. A tak došel ke své druhé dlouhodobé milence, která mu porodila čtyři děti a kterou manžel kovář umlátil k smrti, jakmile se vše dozvěděl Aegonův otec a Megette poslal zpátky domů.
Dalším Stauntonem na zajímavé, vysoké pozici pak byl Sefton Staunton. Tlouštík s kulatým obličejem, pijan, drbna, efektivní sběrač kvalitních informací. Což mu hodně usnadňovala dlouholetá služba ve Velkém Baelorově septu, novém centru církve v Králově přístavišti, spolu s Nejvyšším septonem.
Odtamtud nakonec odešel sloužit do septa v pevnosti Příkopec v Rovině. To by se mohlo zdát jako sestup v kariéře. Jen ne v tomto případě – jeho bratr ser Simon Staunton se totiž oženil s Rohanne Webber, lady Příkopce. Chvíli tak Stauntonové ovládali i země v severní Rovině, než se Simon udusil na kuřecí kosti a Rohanne se provdala znovu. Je ovšem možné, že spolu měli dceru, pokud nebyla až Rohanniného dalšího manžela, v tom záznamy nejsou příliš jasné.
A poslední známý Staunton, protože se přímo v ději ságy žádný člen rodu zatím neukázal, byl lord Symond. Ten sloužil jako mistr práva krále Aeryse II. a byl jedním z těch, kdo krále postrkovali k překročení hranice příčetnosti ve velmi špatnou chvíli.
Když lord Whent oznámil plánování ohromného turnaje v Harrenově, začal se domnívat, že turnaj potají financuje Aerysův syn Rhaegar, protože lord Whent nebyl zase tak bohatý. A že to dělá proto, aby turnaj sloužil jako záminka pro svolání Velkého koncilu, kde by hlavní otázkou bylo Aerysovo kralování, případně sesazení. Ostatně, Aerys Rhaegarovi už nějakou dobu nevěřil. Symond proto navrhoval, aby se turnaje úplně zakázaly, s čímž neuspěl.
A jakmile Rhaegar vyhrál turnajové klání, rozhodl se dokázat, že se měli řídit jeho radami. Spolu s lordem Qarltonem Chelstedem rozdmýchal královo podezření prohlášením, že se Rhaegar účastnil jen proto, aby na svou stranu získal poddané a připomněl lordům, jaký je ideální potomek Aegona Dobyvatele na rozdíl od otce. A jelikož skandálně věnoval korunu královny lásky a krásy zasnoubené lady Lyanně Stark, určitě se tak snažil na svou stranu získat i mocný rod Starků!
Což mohla být z části pravda, zatím se žádná tušená konspirace za turnajem v Harrenově nepotvrdila, ale jak moc se Symond mýlil se snahou naklonit si tímto gestem Starky, se ukázalo velmi brzy. V rebelii, v níž Symondův osud ani osud jeho příbuzných není znám. Jen by alespoň zatím nemělo jít o vymřelý rod.
Foto: HBO
