Yi Ti

Říše daleko na východě za Dothrackým mořem jsou pro většinu Západozemců záhadou, ale mohou být stejně zajímavé jako ty nejznámější. Jako třeba Yi Ti, údajná nejstarší civilizace světa.

Yi Ti, formálně Zlaté císařství Yi Ti, údajný nástupce bájného Velkého císařství Úsvitu, leží na Dálném východě v Essosu u východní hranice známého světa. Proto je někdy zmiňované podobně jako Ašaj a Stínozemí za Ašají jako synonymum pro tajemné, daleké neznámo. A v jistém smyslu to tajemné neznámo je, v Západozemí o něm i mistři vědí jen útržky, neboť učenci z Yi Ti si velmi cení své tisícileté historické zápisy a nedělí se o ně se žádnými cizinci.

Krajina

Yi Ti je zemí tropického klimatu s obrovskými džunglemi, z nichž byly po staletích osidlování vyděleny velké plochy obdělávané zeleně, ošlehanými pláněmi, kopci, hlubokými jezery a vnitrozemními moři. Vzhledem k nedostatku informací však o členění tohoto regionu není známo mnoho a ponejvíce lze popsat především jeho hranice.

Západní hranici tvoří pohoří Kosti pojmenované po ostatcích mnohých, kteří je nedokázali přejít, respektive jižní část zvaná Suché Kosti. Jsou to nejvyšší hory známého světa a přírodní předěl mezi známou západní částí Essosu a Dálným východem. Jsou dlouhé asi 500 líg od Rudé pustiny na jihu na pobřeží Nefritového moře, kde začínají právě pouštní Suché Kosti, kolem Yi Ti a Planin Jogos Nhai, kde se jim zase říká Bílé Kosti díky jejich zasněženým vrcholkům, až k Chvějivému moři na opačné straně kontinentu. U jejich východního úpatí, částečně zasahující do Yi Ti a částečně do Planin Jogos Nhai, ještě hranici regionu dokresluje velké pouštní údolí zvané Velké moře písků, jež je podle některých mistrů pozůstatkem dávného vyschlého vnitrozemního moře.

Další hory leží na východní hranici Yi Ti, a to Pohoří jitra oddělující Yi Ti od Stínozemí. To vybíhá od Stínozemí na sever až k pevnosti Pět pevností stojící mezi pohořím a vnitrozemním Krvácejícím mořem. U něj se pak Yi Ti setkává s Planinami Joghos Nhai, svým severním sousedem.

V minulosti k Yi Ti patřil ještě ostrov Leng, nebo spíš jen severní část tohoto ostrova, v Nefritovém moři těsně u pobřeží Yi Ti. I on je zarostlý džunglemi, plný vzácného koření a drahokamů, obývaný tygry, opicemi, lidoopy včetně skvrnitých hrbatých, pláštíkových opic, zeber a podobných tvorů, jako kontinent. Jenže protože lidé z Yi Ti přišli na Leng coby kolonizátoři a dobyvatelé, původní obyvatelé i ti nově usazení se nakonec císaři postavili a už asi 400 let jsou opět nezávislou zemí.

Vodstvo

Celou jižní hranici Yi Ti tvoří pobřeží Nefritového moře ležícího mezi jižním Essosem a severním Sothoryosem, dosahujícího zhruba od města Qarth a ostrovů Velký a Malý Moraq dál na východ, přičemž nikdo neví, kam až pokračuje za Stínozemím. Leží v něm spousta ostrovů včetně zmíněného Lengu a trvá zhruba rok, než se do něj a potažmo do Yi Ti dostane loď z Pentosu.

A přestože z ostatních směrů sousedí s pevninou, není to jediné moře, jehož se země Yi Ti dotýkají. Existují i dvě vnitrozemní moře na jeho hranici. Krvácející moře pojmenované po barvě květů tamějších endemických vodních rostlin leží na severovýchodní hranici Yi Ti a Planin Jogos Nhai a mezi ním a Pohořím jitra u Stínozemí stojí Pět pevností. Značné území kolem něj je pro Yi Ti charakteristické mokřady a rovněž z něj vytéká jeden z pramenů mohutné řeky směřující na jih do Nefritového moře, přičemž druhý stéká z Pohoří jitra. A rovněž Ubývající moře, kvůli vysychání nyní už jen pár jezer, zhruba značí severní hranici mezi Yi Ti a Planinami Jogos Nhai.

I uvnitř Yi Ti by dále měla být další vnitrozemní moře a množství jezer, nicméně Západozemcům o nich není nic známo. Na mapách jsou pouze zaznamenané některé řeky, a to kromě zmíněné řeky vytékající z moře a hor a ústící v ohromné deltě u města Jinqi je to řeka s mnoha prameny a přítoky ústící v městě Yin, řeka na východní hranici stékající z Pohoří jitra a Stínozemí nebo řeka na západní hranici tekoucí kolem města Asabhad.

Města

Zlaté císařství Yi Ti má víc měst a městeček, i bez drobných zemědělských usedlostí, než jakákoli jiná známá říše. Podle slavného cestovatele Lomase Dlouhokrokého jsou zdejší města větší a okázalejší než všechna města na západ od Kostí a podle knihy Nefritové kompendium volantského dobrodruha Colloqua Votara bývala města Yi Ti ještě početnější, protože pod každým současným jsou pohřbena tři starší. Ostatně kněží z Yi Ti tvrdí, že úplně první lidská sídliště na světě vznikala právě tam podél Nefritového moře – ačkoli podle mistra Yandela Yi Ti, ať už coby Zlaté nebo Velké císařství, vzniklo až po založení dávné říše Rybářských královen. Nicméně ať první nebo ne, mnohá města současného Yi Ti se proslavila i za jeho hranicemi.

Nejznámější, alespoň pro cizince, je Yin, velký přístav u Nefritového moře v ústí mohutné řeky, cíl obchodní stezky z Qarthu. V minulosti to bývalo sídlo dynastií šedých, indigových a perlově bílých císařů, dnes odsud vládne Azurový císař Bu Gai. O něco dál na východ, u další delty, leží Jinqi, kde svůj vojenský dvůr držela dynastie vínových císařů, která se soustředila na opevňování východní hranice proti plenitelům ze Stínozemí. A poslední známé pobřežní město je Asabhad na západní hranici u zalesněného ústí další z nepojmenovaných řek. Právě tudy vstupují karavany putující po obchodní stezce z Qarthu do Yi Ti a naopak tady počínají karavany mířící do Qarthu svou cestu skrz zrádné Kosti.

Kromě nich jsou pak některá známá města i ve vnitrozemí. Patří mezi ně Tiqui, bývalé sídlo dynastie purpurových císařů v západních kopcích, a Město obchodníků na severu, rozmáhající se posádkové město a sídlo Pol Qoa, samozvaného prvního Oranžového císaře.

Existují i záznamy o městě Si Qo známém jako Si Qo Překrásné, jež bývalo sídlem dynastie šarlatových císařů přímo uprostřed džungle, ale po zániku jejich dynastie bylo opuštěno a nyní ho džungle pohltila. To byl ostatně osud nejednoho z měst. Jak se totiž v Yi Ti střídaly císařské dynastie, mnoho z nich si za své sídlo a tak i hlavní město císařství volilo města odlišná od sídel svých předchůdců a některá, jako Si Qo, nebyla na strategických místech a se zánikem císařského dvora zanikla i ona. A pod kopyty a zbraněmi nájezdníků z Planin Jogos Nhai během posledních dvou tisíců let měl zaniknout i tucet dalších měst, stovka městeček a nepočítaně malých farem.

Kromě nich je známé už jen jedno v podstatě sídliště. Jde o Pět pevností, téměř 300 metrů vysokých, schopných ubytovat až 50 000 lidí, postavených z taveného černého kamene mezi Krvácejícím mořem a Pohořím jitra. Někteří tvrdí, že je postavil Perleťový císař Velkého císařství Úsvitu, aby ho bránil před démony Lva noci, jež měli na říši útočit, už před událostí známou v Západozemí jako Dlouhá noc. Nejspíš tedy mají obdobnou funkci jako Zeď, kdy nejprve mělo jít o nárazník proti temnotě a nyní o obranu před nájezdníky z druhé strany, zde z Šedé pustiny. Někteří zase mají za to, že je vystavěli Valyrijci rovněž pracující s taveným kamenem, jenže neexistuje žádný záznam, že by se kdy dostali tak daleko na východ, a pevnosti jsou navíc nejspíš starší než Valyrijské državy.

Tato místa jsou potom spojena známými obchodními stezkami. Jednou z nich je Písečná cesta z Qarthu, mířící přes Rudou pustinu na východ přes Suché Kosti, podél jižního okraje Velkého moře písků, do města Tinqui, a z něj na sever do Města obchodníků. Ocelová cesta pojmenovaná po mnoha bitvách odehraných po celé její délce zase začíná ve Vaes Dothrak, hlavním centru pozemního obchodu mezi Yi Ti a Svobodnými městy, běží na východ skrz Bílé Kosti, kolem severního okraje Velkého moře písků, kde se dostává do Planin Jogos Nhai, a pak na jih naproti Písečné cestě, tedy rovněž končí ve Městě obchodníků. Nebo stezka podél Nefritového moře z Qarthu. Ta do Yi Ti vstupuje v Asabhadu na úpatí Suchých Kostí a pokračuje do Yin.

Rovněž existuje pro cizince sice neznámá, avšak úctyhodná síť kamenných cest skrz celé Yi Ti. Postavili je eunuští císaři z dynastie perlově bílých císařů k zajištění větší bezpečnosti cestovatelů a údajně jsou rovné slavným valyrijským cestám dosud používaným v západním Essosu.

Lidé Yi Ti

O kultuře obyvatel Yi Ti a potažmo severu ostrova Leng, kde zůstali potomci kolonizátorů a tak se tam dodnes nachází i toto etnikum, není známo mnoho. Snad jen není žádným tajemstvím, že jsou tamější lidé docela vzdělaní. Patří mezi nejstarší civilizace, mezi nimiž se rozšířila gramotnost, takže vlastní tisíce let staré historické záznamy, jež jsou však velmi ceněné a žárlivě střežené. A protože na rozdíl od jiných essoských národů Yi Ti nikdy nepadlo kvůli vnitřním rozbrojům ani vnějším nájezdům, existuje jeho kultura bez přerušení nejdéle ze všech zaznamenaných civilizací světa.

Od začátku tam vládne božský císař, obdobně jako údajně vládl Velkému císařství Úsvitu, a bývala to velice mocná funkce znamenající velké bohatství. Jen on si může oblékat róby ze zlaté tkaniny, zelených perel a nefritu, jen on velel velkým armádám a velkému území. Už Lomas Dlouhokroký popsal Yi Ti jako zemi tisíce bohů a stovky princů pod vládou jednoho božského císaře. Nicméně nyní moc císaře nesahá dál než za hradby hlavního města. Skutečná moc je v rukou stovky princů, zbojníků, králů-kněží, zaklínačů, válečníků, generálů a výběrčích daní, z nichž většina se císaři nijak nezodpovídá. Dokonce tam nepůsobí jen jeden císař. V Yin sídlí Bu Gai z dynastie azurových císařů. Ve Městě obchodníků se prohlásil prvním Oranžovým císařem generál Pol Qo, Kladivo Jogos Nhai. A v exilu, v tajemném městě Carcosa za Stínozemím, o sobě jistý zaklínač prý tvrdí, že je 69. Žlutým císařem, přestože dynastie žlutých císařů padla už před tisíci lety.

Upadající vliv císaře ovšem nic nemění na tom, že je stále uctíván jako živý bůh a že tato tradice má svůj původ údajně už ve Velkém císařství Úsvitu a odvíjí se od dominantního náboženství v Yi Ti. Tam totiž znají několik bohů, ale soustředí se pouze na dva – Lva noci a Pannu zrozenou ze světla. Ti patrně odkazují na koncept protipólů prolínajících se v lidském životě, kdy Lev noci znázorňuje destruktivní, trestající mužskou postavu a Panna zrozená ze světla obraňující, dobrou ženskou postavu. A je možné, že Lev noci by měl vypadat jako muž se lví hlavou, neboť tak je znázorněn v Domě černé a bílé v Braavosu.

Tito dva měli mít syna, jenž se stal Bohem na zemi a vládl Velkému císařství Úsvitu po deset tisíc let, než vstoupil na nebesa. Po něm měli vládnout jeho potomci známí pod jmény různých drahých kamenů, dokud Ametystové císařovně její bratr neuzurpoval trůn během Pokrevní zrady, kdy ji zabil a korunoval se Krevelovým císařem. Tímto činem měl na zemi seslat temnotu, když se Panna zrozená ze světla obrátila zády ke světu a Lev noci vyjel potrestat zkaženost lidí se svými démony. Temnotu pak měl zahnat velký válečník s mečem Světlonošem v bitvě za úsvit, přičemž se lze domnívat, že v příbězích z Yi Ti by mohlo jít o Yin Tara. A ač se po návratu světla nepodařilo obnovit Velké císařství Úsvitu a na jeho místě se mělo zrodit Zlaté císařství, tento příběh spolu se Lvem noci, Pannou zrozenou ze světla a božskými císaři, jež mají svým titulem odkazovat na jejich dávné božské potomky, je stále základem hlavního náboženského proudu.

Dále se někde v Yi Ti a na několika dalších místech světa stále vyznává i temné náboženství Církve Hvězdné moudrosti. Měl ji údajně založit Krevelový císař, jenž měl být i prvním veleknězem, a ať už existoval nebo ne, lze odhadnout, že Yi Ti mohlo být jejím původním domovem.

Další informace už lze o Yi Ti zjistit pouze na mezinárodních tržištích, kam přichází tamější obchodníci s čapkami s opičím ocasem nabízet velice drahé zboží. Říká se, že Yi Ti je tak bohatá říše, že zdejší princové žijí v domech ze zlata a jejich pokrmy jsou posypané práškem z perel a nefritu, což jsou sice spíš jen pověsti, ovšem Yi Ti je skutečně velmi bohaté díky vzácnému koření a těžbě drahokamů. Mezi hlavní vývozní artikl tam patří šafrán, jenž je třeba v Západozemí cennější než zlato, hedvábí, různé nerosty a prodávají též víno. A také někdy vyváží zebry, se kterými nakonec v Planinách Jogos Nhai zkřížili koně a tak začali s chovem zebroňů.

Foto: HBO, Douglas Wheatley