Teorie o původu Cersei a Jaimeho

Jsou lannisterská dvojčata potomky Tywina Lannistera, nebo mají v sobě targaryenskou krev? Něco tomu rozhodně napovídá.

Targaryenů v utajení nebo těch, kteří to o sobě ani neví, je podle různých teorií Západozemí poseté. Vžilo se tvrzení, že půlka postav jsou Targaryeni, a ti ostatní Benjen, který je Daario, který je Euron. Co když ale pro některé existují docela přesvědčivé důkazy? A nemyslím nejhůř udržované tajemství celého díla, původ Jona Sněha. Spíš dvou Kopců.

Hlavní prioritou Tywina Lannistera byl vždy odkaz rodu Lannisterů, o kterém věřil, že závisí na něm. Vychovával z Jaimeho řádného dědice, nutil ho studovat, i přes jejich neshody měl hluboký dopad na Cersei, která si přála být stejně brilantním vůdcem, a Tyrion pochytil ještě víc než jeho sourozenci a vyrostl ve schopného politika. Ať už tedy jakkoli, Tywin se pokoušel vychovat své děti (Tyriona snad méně), aby udržely i vylepšily pozici svého rodu. Jenže možná se mu tento cíl zhroutil ještě dřív, než k němu začal stoupat.

Abychom zjistili, co shnilého je v rodu Lannisterů, budeme se muset vrátit do doby, kdy Cersei, Jaime ani Tyrion ještě nebyli na světě a kdy se fakta začala mísit s dvorskými drby.

Není tajemstvím, že měl král Aerys II. slabost pro lady Joannu Lannister. Přitahovala ho, šušká se, že ji snad po korunovaci svého otce připravil o panenství, a už jako král se měl dopustit určitých skandálních prostopášností během uvádění na lože při její a Tywinově svatbě. Což Tywina rozčilovalo, protože on ji miloval, vážil si i její inteligence a byla jeho věrnou rádkyní.

K těmto událostem docházelo nejspíš do roku 263, protože podle některých zdrojů (podle jiných to nelze datovat přesně) se tehdy odehrála svatba a krátce po ní propustila královna Rhaella Joannu ze svých služeb. Nahlas nikdo neřekl proč, v tichosti každý věděl, že Rhaella protestovala, aby král dělal děvky z jejích dvorních dam. Je tak možné, že Aerys nepřestal, nebyl jen milostným rivalem Tywina Lannistera, ale i otcem jeho zlatých dvojčat Cersei a Jaimeho.

Ani jedno jako Targaryen příliš nevypadá, to je pravda. Cersei bývala nepřekonatelně krásná, Jaime je jejím mužským obrazem, ale jinak mají oba zlaté vlasy a zelené oči. Což není velká překážka. Z mnoha spojení Targaryenů a nevalyrijského rodu vzešly děti se západozemským vzhledem. A protože Joanna sama byla Lannister, vyhráli by jejich potomci její rysy. Snad. Přesvědčivější důkaz se skrývá spíš hlouběji, v jejich povahách.

Nejvíc vyčnívají svým incestním vztahem. Záležitostí typickou pro Targaryeny a odpudivou pro zbytek kontinentu, která se u nich projevovala od dětství. Na jednu stranu nevíme, zda neexistují další podobné páry, jež zůstaly kvůli negativnímu pohledu na incest v tajnosti, na druhou, spojení s Targaryeny je nezpochybnitelné. Ani u nich nešlo jen o politické svazky zajišťující čistotu dračí krve. Mnoho z nich si volilo své sourozence i z lásky (například Aerysovi rodiče). Ostatně, sami Cersei a Jaime v souvislosti se svým vztahem často připomínají praktiky Targaryenů.

U Cersei pak jde tato podoba ještě dál. Především v posledních dosud vydaných knihách (seriál její povahu mění a dělá ji kompetentnější) propadá paranoie a kroky, které považuje za brilantní likvidaci skutečných i domnělých nepřátel, kriticky podřezávají větev právě pod ní. Stejně přitom probíhaly poslední roky Aerysovy vlády.

I její fascinace divokým ohněm jde vysledovat ve starém Šíleném králi. Ten se víc než přátelil s pyromancery, používal divoký oheň při popravách a byl připraven nechat jím strávit celé Královo přístaviště. Cersei ho zatím v seriálu použila k likvidaci Velkého Baelorova septa a zavraždění rodiny Tyrellů a svého strýce, v knize k vypálení Pobočníkovy věže poté, co v ní našli mrtvého Tywina a pochopili, že se k němu dostal Tyrion tajnými chodbami ve zdech. V této knižní scéně navíc bylo popsáno, jak ji divoký oheň pohltil a jak se jí jeho řádění líbí.

A jako podpůrný důkaz by mohlo sloužit i šílenství Joffreyho, potomka Cersei a Jaimeho. Jeho činy nesly od dětství punc krutosti, jeho zacházení se sourozenci by se dalo přirovnat ke zkazkám o zacházení Aeriona Targaryena se svým bratrem Aegonem, a po korunovaci byl právem nazván Aerysem III.

Mohlo by i platit, že pokud by byl potomkem dvojčat, jejichž otec Targaryen též pocházel z incestního sňatku, je jeho šílenství víc pravděpodobné, než kdyby byl potomkem dvojčat, jejichž rodiče Lannisterové, bratranec a sestřenice, neměli další příbuzné předky. A s výchovou, jakou se mu dostávalo od matky, na rozdíl od jeho sourozenců, mohlo rychle propuknout.

Jenže trvalo-li minimálně tři roky od svatby k narození dvojčat v roce 266, a posledního kontaktu, jakéhokoli, se měl Aerys dopustit o svatební noci, maximálně před propuštěním Joanny ze dvora, jak by mohl být jejich otcem?

Podle chování krále při dalších setkáních s lady Lannister to vypadá, že jeho zájem nikdy neopadl. Otázkou tak zůstává, jestli se ocitl na stejném místě jako Joanna v době početí dvojčat, tedy v letech 265 a 266. Což oficiální zprávy neuvádí a pokud Joanna po propuštění ze dvora zamířila domů a nevrátila se dřív než při známé návštěvě s šestiletými dětmi, přiblížil se k ní Aerys až v roce 267, kdy měl cestovat po Západních krajinách. I kdyby tedy poctil svou přítomností i Casterlyovu skálu, o čemž taktéž nejsou žádné zprávy, bylo by pozdě.

Jedinou možností je, že Joanna v kritickém období neformálně hlavní město navštívila sama. Tuto nelze potvrdit, nelze ji ani vyloučit, když neexistuje detailní zmapování jejího pohybu, a ona by s manželem pobočníkem důvod pro takovou cestu určitě našla. To je základní teorie.

Ale on k ní lze přidat další dílek. Co když nešlo o pouhé vynucení králových choutek, ale co když o tom všem Tywin věděl, ba dokonce, co když to schválil? Vydejme se ještě hlouběji a odbočme z řek teorií do vod kalnějších a nejistějších, do oceánu konspirace.

Je těžké si představit, že by poměr jeho manželky a krále Tywinovi unikl, nebo že by ho přešel (když odejít ze své pozice se pokoušel kvůli menším urážkám) a ani by neučinil žádná protikukaččí opatření, jako je alespoň měsíční čaj.

Vždyť dbal na svou reputaci a tradiční společenské uspořádání. Byl maskulinní, nelítostný a schopný válečník. Dokonalá rodina, tedy vlastní dědic, dcera, která se postará o důležité spojenectví s jiným mocným rodem, a náhradníci (v tomto případě ne takoví, jak si představoval) jsou pro něj klíčoví. K tomu mu ještě mělo na manželce velice záležet. Měli spolu mít šťastné manželství a její úmrtí v roce 274 pro něj bylo devastující. Mnohem víc se po něm zatvrdil, nikdy neodpustil Tyrionovi její smrt a nikdy se znovu neoženil.

Jenže to, že se znovu neoženil, je pro někoho posedlého odkazem ve společnosti závislé na politických sňatcích stejně podivné a může to s přehlížením nevěry souviset. Nepochybně věděl, že jako hlava jednoho z nejmocnějších rodů bude žádaný. O to víc, jakmile se Jaime stal členem Královské gardy, protože Tyriona svým dědicem učinit nechtěl a potřeboval nového. Přesto raději popíral realitu, zkoušel Jaimeho dostat zpátky a o jeho nové svatbě nepadlo ani slovo. Vlastně se navzdory svým snahám nechal nečekaně nesmyslným jednáním zahnat do kouta. Ve srovnání třeba s Walderem Freyem by se mohlo zdát, že mu na rodu přestalo záležet.

Vedle toho přijímaný argument, jak za Joannu prostě nechtěl náhradu, těžko obstojí. Byl přece pragmatik. Věděl, že ve šlechtických sňatcích nehraje prim, co k sobě manželé cítí. A není vyloučeno, že mu jeho ztráta nebránila v diskrétních návštěvách prostitutek. Minimálně Šae se ocitla nahá v jeho posteli (nebyl-li tím pobočníkem, pro něhož zbudovali tajnou chodbu do nevěstince), a pokud se vám nezdá, že přišla z jiného důvodu, nebo že o ní nevěděl, nu… byla prostitutka. Cyvasse nehráli. Proč tedy nebyl schopný oženit se znovu, zplodit jednoho syna a přestat si druhé manželky všímat? Co když se ve skutečnosti neoženil, aby se neukázalo, že žádné děti zplodit nemůže?

Jak stojí výš, svatba s Joannou se odehrála asi v roce 263 a Tywinovi v té době bylo kolem dvaceti. Dvojčata se narodila v roce 266. To dává tři roky, možná víc, během kterých Joanna neotěhotněla, což není v západozemské společnosti příliš obvyklé. Nejde-li o extrémně mladé novomanžele, a to nebyl tento případ, všichni očekávají potomka co nejdříve. Tywinova posedlost zachováním rodu a vážnosti by také odpovídala tomu, že bude chtít dědice okamžitě a bude se o něj snažit. Prostě to tři roky zdravé, mladé, zamilované dvojici nešlo, nebo to jít nemohlo?

V knize k tomu existuje maličký náznak, a to zvláštní sen Jaimeho, v němž se setká se svou matkou. V něm mu matka říká, že muži vždycky sní o tom, co chtějí nejvíc, ale nemohou to mít. Například Tywin vždycky chtěl syna, velkého rytíře, a dceru, královnu. A když Jaime namítne, že on je v Královské gardě a Cersei je královna, jeho matka jen odvrátí pohled a o po tváři se jí kutálí slza.

Mohlo by to poukazovat na fakt, že Jaime je rytířem co do schopností, ale ne co do morálky, a že Cersei je katastrofální královna. Také by to mohlo znamenat, že Tywinovi byly tyto sny doslova upřeny, protože nemohl mít děti. Jenže je zoufale potřeboval, musel zachovat svou vlastní linii. A tak mohl souhlasit, aby se jeho manželka podvolila muži, jenž po ní touží.

Jaime by pak mohl být ve skutečnosti přijat do Královské gardy nejen jako urážka Tywina, ale i jako opatření, jak předejít další situaci podobné Blackfyrovým rebeliím pro případ, že by se o svém otci dozvěděl a jako Daemon Blackfyre by se nechal zviklat k touze po trůnu.

Může to též vysvětlovat, proč byl Tywin tak uražený, když Aerys odmítl oženit prince Rhaegara s Cersei. Urážka by to byla všude, ale když Tywin nabízel nejkrásnější dívku Sedmi království s polovinou targaryenské krve a Aerys ji odmítl a zvolil křehkou Eliu, která Targaryenskou krev téměř neměla, z rodu, který Targaryenům mnoho nepřispěl, naopak připojení Dorne k říši nakonec vedlo k První Blackfyrově rebelii, a když se ona nejkrásnější dívka narodila jen proto, že nechal krále spát se svou ženou… Aerysova paranoia vůči bývalému příteli by nebyla tak neopodstatněná.

Vzhledem k tomu, že jsou už všichni tito aktéři po smrti a dvojčata sama asi sotva znají pravdu, zbývalo by však (pokud o všem neví někdo z Tywinových příbuzných) odhalení na Brana Starka nebo někoho jiného schopného vidět do minulosti. A zda k něčemu takovému dojde, to neví ani Bran sám.

Navíc to nemusí být pravda a skutečnost, že se v rodě Lannisterů vyskytlo tolik podobenství s Targaryeny, aniž by s nimi v minulosti uzavírali sňatky a oni tak mohli ovlivnit jejich genetickou výbavu, by byla jen pouhou náhodou. Třeba jsou opravdu dvojčata výsledkem Tywinovy rodičovské nekompetence. Co myslíte vy? A, ano, ještě je tu třetí potomek. O něm někdy příště.

Foto: HBO