Dnes večer, respektive v pondělí ráno, nás čeká poslední epizoda sedmiletého dramatu Alicie Florrickové. Julianna Margulies a manželé Kingovi poskytli rozsáhlý rozhovor o tom, jak je těžké po sedmi letech skončit, kam se jednotlivé postavy posunuly a na co se můžeme těšit ve finále.
Na začátku tohoto roku se objevily dohady o tom, že Dobrá manželka bude mít i osmou sérii, i když Kingovi odchází. Jak se došlo k rozhodnutí o konci seriálu?
JULIANNA MARGULIES: Cítila jsem se jak mezi mlýnskými kameny. Dostávala jsem zprávy z různých míst, že pokud budu chtít pokračovat v show, CBS do toho půjde. Na začátku roku za mnou Michelle a Robert přišli s tím, že píší scénář tak, jakoby měl seriál skončit, protože odchází. Najednou jsem byla v dost obtížné situaci. Pokud řeknu, že chci pokračovat, pokazím jim celou jejich vizi skončení seriálu a je to jejich dítě. Pokud řeknu, že nechci pokračovat, pak na mě budou všichni naštvaní, celé studio, herci a štáb.
Potom ale CBS udělalo rozhodnutí za mě. David Stapf, ředitel CBS, mi volal a řekl mi: „Poslední věc, kterou bych chtěl, je, aby po sedmi letech, kdy je seriál klenotem CBS, v rámci osmé série kritici začali říkat, že jsme měli show ukončit v momentě, kdy skončili Kingovi.“
ROBERT KING: Plus my jsme to sabotovali. Založili jsme požár v odpadkovém koši ve scénáristickém pokoji. [Všichni se smějí.]
Napsat finále seriálu je obtížné vzhledem k očekávání fanoušků. Jaká je vaše vize skončení Dobré manželky?
MICHELLE KING: Jen řeknu, že celý seriál je o Alicie. Finále tak uctí její sedmiletou cestu.
ROBERT KING: Jedna z věcí, kterou chceme ukázat, je, jak moc se tato postava změnila. Není to jen náhlá změna, ale je to vývoj v průběhu sedmi let. Proto se v této sérii občas vyskytují vzpomínky na předchozí roky.
Jaká je největší změna, kterou Alicia prošla?
JULIANNA MARGULIES: Myslím, že největší změnou je, že se přestala zajímat o to, co si o ní lidé myslí. To jí umožnilo posunout se dál. Přestala se starat o to, aby byla hodnou holkou, i když uvnitř jí pořád je, protože ona je prostě taková. Tím, že se jí začalo více dařit v práci, tím se také zlepšil její osobní život.
MICHELLE KING: Podle mě je úplně jiný člověk. Tematicky jednotlivé série jsou o důsledcích nešťastných životních okolností. Alicia začala hrozně, v okamžiku, kdy byla veřejně ponížena. Manžel ji podváděl s prostitutkami. To jí však umožnilo posunout se dál k novému, zajímavému životu. Jsou špatné zprávy vždycky špatné? Myslím, že tato otázka znovu bude položena.
Jak se celý seriál proměnil za sedm let?
MICHELLE KING: V první sérii to bylo padesát na padesát, případy versus osobní příběhy. Pak se ale show více soustředila na příběhy. A to je ošidné. Proto seriály více přežívají na kabelovkách nebo na streamu, než v televizi. Je opravdu těžké, abyste měly 22 skvělých epizod a nesklouzlo to k melodramatu. Seriál Scandal to zvládá a já jim to přeju. Nesnaží se žít v realitě. Ale pokud se snažíte, aby seriál byl reálný podle skutečného života, jako je to u Dobré manželky, pak je to obtížné.
ROBERT KING: Nemůžete jen tak přežít takovou bombu, jakou jsme přežili a to smrt Willa Gardnera v páté sérii. Když jsme věděli, že Josh Charles odchází, tak jsme nechali Aliciu a Willa rozejít, abychom ho mohli v patnácté epizodě zabít. Ale nemohli jsme v každé epizodě někoho zabít. Proto televize mají rády seriály o nemocnicích, tam může téct krev v každé epizodě.
Nastává konec jedné éry pro seriály typu Dobré manželky, které nemají očekávatelný vývoj jako je NCIS nebo Scandal?
MICHELLE KING: Pokud jde o konec jedné éry, nevím, jestli k tomu dochází. Jde o herce, protože ti nechtějí pracovat tolik epizod, pokud je zde ta možnost. Chtějí dělat 13 nebo 15 epizod a mít zase život a dělat nejlepší práci. Myslím, že spousta herců by to takhle chtěla mít.
ROBERT KING: Jedním z problémů, se kterým teď televize bojují, je udržet všech 22 epizod na stejné kvalitní úrovni. Takže možná je to naposled, kdy máme 22 epizod, protože to je opravdu šíleně těžká práce.
MICHELLE KING: Možná samostatné příběhy postav zůstanou v televizi, protože tohle funguje dobře. A může to být hodně zábavné, ale seriály s jasným schématem nestojí a nepadají na kvalitě herců.
Julianno, co by tě přimělo upsat se televizi k další práci u seriálu, který bude mít 22 epizod ročně?
JULIANNA MARGULIES: Ani za nic na světě.
ROBERT KING: Opravdu? Ani kdyby ses na něm podílela (jako producentka nebo jinak – pozn. překladu)?
JULIANNA MARGULIES: Ani kdybych se na něm podílela.
ROBERT KING: Takže nechceš dělat pro televizi, ale kabelovku bys brala?
JULIANNA MARGULIES: Bez mrknutí oka. Určitě bych dělala pro kabelovku, protože to jsou čtyři měsíce. To je jako dělat film. Pokud by televize dělala 11 epizod, pak by byla dvouměsíční přestávka, a pak by dělala dalších 11 epizod, do toho bych šla. To není jen závazek času a místa. Přijdu domů po 14 hodinách na place, mám taky rodinu, a to se musíte naučit ještě 9 stran dialogů. Tohle prostě nikdy nekončí.
Které postavy nebo dějové linie byly změněny nebo smazány v průběhu psaní seriálu?
ROBERT KING: Postava Christine Baranski (Diane Lockhartová) měla být mrcha šéfová vůči Alicie. Předpoklad byl, že jako mentorka ji bude sabotovat. Pokud se potkáte s Christine Baranski, můžete si to představovat, dokud nepochopíte, jak skvělá ona je. Má tak neuvěřitelně legrační smích, který jsme denně slyšeli, tak proč se od toho odchýlit. Ať jsou ostatní za padouchy. Jednu postavu jsme vystřihli a to byl Jason O’Mara [hrál Damiana Boyle], který byl více jako právník za hranou. Když Will zemřel, jeho postava se více projevila. Pak dostal práci na seriálu Complications.
MICHELLE KING: Stávalo se to často, že? Pokud děláte seriál s herci, kteří jsou pouze hostující, musíte si s tím umět poradit.
JULIANNA MARGULIES: Stejně tak s Oliverem Plattem (postava Reese Dipple), který dostal jinou práci.
MICHELLE KING: Byl to chytrý, velmi konzervativní byznysmen a to nám umožnilo ho konfrontovat s Diane, která je liberální. Mohli jsme je pak vidět v intelektuálních hovorech proti sobě, ale současně se vzájemným velkým respektem. I když měli rozdílné názory, bylo zajímavé sledovat jejich diskuze. Je velká škoda, že toho nemohlo být víc.
ROBERT KING: Jedna z věcí, kterou jsme chtěli vysledovat, je levicová zaujatost televizí, o které jsem slyšel. [Všichni se smějí.] Když se díváte na televizi a je tam kněz, víte, že to bude pedofil. To je předsudek. Nejde o propagandu pravice, ale jde o to, že by měla být vážná debata v otázce potratů, tak sňatků homosexuálů, ve které zazní argumenty z obou stran. Jsou zde racionální argumenty.
Jak odchod Joshe Charlese změnil show? Co jste si mohli nově dovolit?
ROBERT KING: Ztráta Joshe pro nás zpočátku vypadalo jako katastrofa, ale zároveň nám to dalo novou šanci poznávat Aliciu v období truchlení. Mohli jsme řešit otázku smrti v seriálu, kde každý týden někdo neumírá.
Je něco pravdy na drbech ohledně sporu mezi Juliannou a Archie Panjabi (hrála vyšetřovatelku Kalindu Sharmu), které nemohly spolu točit scény ke konci jejího působení v seriálu?
JULIANNA MARGULIES: Jsou to hloupé drby, nechci se tím už zabývat.
Kdyby seriál pokračoval, co byste řešili za otázky?
ROBERT KING: Trumpa a populismus. Jak americká demokracie poskočila k evropskému populismu, jak na pravici, tak na levici. Pravé křídlo inklinuje k protiimigrantským náladám a levé směřuje k socialismu.
MICHELLE KING: Neustále jsem obklopena informacemi o tom, že společnosti uveřejňují na síti počet lidí, které vyhodili a jsou na to hrdí. Ale už není čas to napsat.
Kdyby byla možnost ještě mít nějakou dějovou linku pro Aliciu, co by to bylo?
JULIANNA MARGULIES: Jedna věc letos byla hodně zajímavá, a to, když Eli řekl, že Alicia je pravá hvězda. Alicia se tak ale vůbec nevidí. A i když ji vypekli při volbách státního zástupce a obětovali ji, ráda bych viděla, kam by se až mohla dostat. Hlavně teď, když kandiduje žena jako Hillary [Clinton]. Myslím, že by to bylo hodně zajímavé sledovat.
