Seriál se sice soustředí na občanskou válku mezi Targaryeny, ale kromě toho se zaměřuje i na vyšší poslání, kterým je Píseň ledu a ohně. Tvůrce se nyní vyjádřil k tomu, co Daemon viděl ve své vizi.
To, co Daemon Targaryen viděl v posledním díle The Queen Who Ever Was ve své vizi, jsme rozebrali v samostatném článku. Nyní se podíváme na to, co k celé události prozradil tvůrce Ryan Condal. Ten se vyjádřil především k přítomnosti Daenerys ve vizi.
„V našem seriálu neusilujeme o žádnou konkrétní interpretaci proroctví, které ještě nebylo plně odhaleno samotným autorem. Toto je Martinův svět, a tak je toto odhalení čistě na něm. My si jen rádi hrajeme s našimi postavami,“ prozradil tvůrce k vizi, která podle něj měla nést určité poselství, nicméně žádné konkrétní.
(Tvůrce nevyvrátil, že Jon není Princem, jenž byl přislíben. Foto: HBO)
Vizi, kterou spatřil Daemon, před lety spatřil i Aegon Dobyvatel. I on však neviděl žádného konkrétního zachránce, spatřil pouze hrozbu, které se musí postavit „Princ, jenž byl přislíben“. V souvislosti s tím se začaly vést debaty o tom, kdo tímto princem vlastně je. V seriálu Game of Thrones jsme se bohužel nedočkali žádné jednoznačné odpovědi, a tak jsme mysleli, že nám v tomto ohledu pomůže House of the Dragon. Nicméně, jak řekl sám tvůrce, ani zde se nám nesnaží odpovědět.
Condalovi šlo především o to, aby nějakým vzdáleným způsobem dokázal propojit oba seriály. Dále přítomností Dany ve vizi nijak nepotvrdil to, že právě ona je Princeznou, jež byla přislíbena. Tím může být podle tvůrce kdokoliv: „Nebyla to žádná konkrétní interpretace, chtěli jsme, aby Daemon poznal, že jde o Targaryena s draky. Mohla to být Rhaenyra, mohla to být jeho budoucí dcera. Právě proto jsme do vize dali raději Daenerys s draky než Jona.“
Zdroj článku: EW
#1 Punisher bude trestať: jaké celá druhá řada,,, dloooooooooooooooooooooouhé a plné keců o ničem :D.
Tady ty halušky se moc nepovedly… Ona celá Deamonova linka v celé sérii je pecka :D Kdyby tam vůbec nebyl, tak by se vlastně nic nestalo :)
#1 Punisher bude trestať: https://tenor.com/…-gif-9870264
#1 Punisher bude trestať: https://tenor.com/…-gif-9870264
Tak ano, lidé, kteří dnes sledují seriály, se ani nedokážou zamyslet nad scénami, které jsou v nich prezentovány, a toto je jasný příklad toho. Jak mohl někdo spojit vizi, kde se objevila Dany, s proroctvím o princi, který byl přislíben? Opravdu by mě zajímaly myšlenkové pochody těchto, přinejmenším méně inteligentních diváků. Pokud jste jedním z nich, tak vám vysvětlím, co chtěli tvůrci touto scénou říct. Na jedné straně tu máme vizi, kde Daemon vidí konec draků, a v další scéně, kde je Dany, vidí jejich znovuzrození. Nic jiného v tom není, nemuseli tam vůbec dávat Dany, stačilo tam dát tři líhnoucí se vejce, protože vidíme, že méně inteligentní diváci to nepochopili. Netřeba zoufat, já na Redditu vždy píšu, že místo toho, abyste svou hloupou otázku pokládali veřejně, stačí ji napsat mně a vyhneme se tak nesmyslným diskusím.
Dole přikládám alternativní konec scény, kde Arya zabila Night Kinga. Je super, že jakoukoli alternativní verzi této scény napíšete, stále bude lepší než ten paskvil, který vyprodukovali:
Noční nebe bylo zatažené těžkými mraky, které zakrývaly měsíc, a celé bitevní pole Zimohradu bylo ponořeno do husté, zlověstné tmy. Jen občasné záblesky plamenů z hořících věží a sloupů kouře rozjasňovaly temnotu. Všude kolem byly rozeseté trosky, mrtvá těla a rozbitá zbroj. Ledový vítr přinášel pach smrti, spáleného masa a útlaku, který dusil každý nádech.
Arya Starková se pohybovala stíny jako kočka. Skrývala se mezi troskami a mrtvými, zcela neviditelná pro oči těch, kteří stále stáli na nohou. Její mysl byla zaměřena na jediný cíl: Night King. Věděla, že tohle je možná jediná šance, jak ho porazit, jak zachránit všechny, které milovala. V rukou svírala dýku z valyrijské oceli, jedinou zbraň, která měla moc zabít Nočního krále a zvrátit osud celého světa.
Vzpomínala na slova, která ji provázela celým životem: „Valar morghulis.“ Všichni lidé musí zemřít. Dnes to musel být on, ne ona. Byla na to připravená.
Když se přiblížila k místu, kde stál Night King, schovaný za řadami svých nemrtvých vojáků, viděla ho jasně, jak tam stojí s chladnou arogancí. Jeho modré oči zářily ve tmě jako dvě zlověstné lucerny, které vydávaly světlo chladnější než led. Nebyl to jen nepřítel; byl to ztělesněný chlad, temnota bez života. Arya se odrazila z úkrytu a s výkřikem se vrhla na Night Kinga, dýku napřaženou přímo k jeho srdci.
Ve zlomku vteřiny, kdy měla zasáhnout, Night King zareagoval s rychlostí, kterou nečekala. Jeho ledová ruka se sevřela kolem jejího krku, pevně, jako by byla z oceli. Arya ucítila, jak ji chlad prostupuje tělem, jako by veškeré teplo a život z ní unikal. Přesto neupustila dýku. Se stejnou rychlostí, s jakou zaútočila, dýka vyklouzla z jejího sevření a začala padat k zemi. Arya se pokusila chytit ji druhou rukou, rozhodnutá zasadit smrtící úder.
Její ruka se ale setkala s chladným, nepropustným povrchem jeho brnění. Valyrijská ocel, ostrá jako břitva, narazila na led a sklouzla po něm, aniž by zanechala jakoukoli stopu. Úder byl příliš slabý a její zápěstí příliš sevřené, aby měla šanci prorazit. Ztráta naděje se rozlila v jejím srdci.
Night King se na ni díval s výrazem, který mohl být chápán jako úšklebek, pohrdání nad pokusem mladé dívky ukončit jeho existenci, která sahala tisíce let zpět. Arya se mu snažila vzdorovat, její hněv a zoufalství přemáhalo i bolest, kterou cítila, ale věděla, že tohle je konec. Night King pomalu přiblížil svou tvář k její, jeho oči byly nyní přímo před ní, chladné, kruté a bezcitné.
„Myslela sis, že můžeš zničit to, co bylo po staletí plánováno?“ jeho pohled jako by to říkal beze slov. S hrůzostrašnou silou sevřel Aryin hrdlo a jedním pohybem jí vyrval hrtan. Arya otevřela ústa, jako by chtěla vykřiknout, ale z nich nevyšel žádný zvuk, jen tichý dech smrti.
Její tělo ochablo, oči se zastřely a v posledních vteřinách svého života viděla jen lesknoucí se modré oči Night Kinga. Její poslední myšlenka, než upadla do temnoty, byla na ty, které zanechala za sebou: na Jona, Sansu, Brana… Myslela si, že je hrdinka tohoto příběhu, ale teď si uvědomila, že pro Night Kinga byla jen dalším bezvýznamným životem.
Night King odhodil její bezvládné tělo stranou, jako by to byl jen hadr, a obrátil svou pozornost k tomu, kdo byl jeho pravým cílem: Bran. Bran seděl ve svém dřevěném vozíku, oči upřené do prázdna, ale jeho mysl byla naplněná vědomím toho, co přichází. Věděl, že tohle je konec. Zavřel oči a vzdal se osudu, který na něj čekal. V duchu se ptal sám sebe: „Je toto skutečně konec? Byl toto celý můj osud jako Trojoké vrány?“
Night King k němu přistoupil pomalu, každý jeho krok byl jako úder zvonu ohlašující konec. Bran neucítil žádnou bolest, jen chlad, když se Night King napřáhl a s brutální razancí oddělil jeho hlavu od těla. Branova hlava se odkutálela několik metrů, až zastavila u nohou Jona Sněha, který právě doběhl na místo děsivé scény.
Jon se zastavil, jeho dech byl těžký, srdce bušilo jako šílené, když si uvědomil, co se stalo. Klesl na kolena a zvedl Branovu hlavu do svých rukou. Oči jeho bratra byly ještě otevřené, ale život z nich už dávno zmizel. Jonovi se z hrdla vydral tichý vzlyk.
„Ne… to nemůže být pravda,“ šeptal, jeho hlas se třásl bolestí.
Ale pak, v posledním záblesku vědomí, Branovy rty pohnuly, slabé, téměř neslyšitelné slovo uniklo z jeho úst. „Kill the boy Jon Snow and let the man be born…“ A s těmito slovy odešel jeho duch navždy.
Jon zůstal klečet na zemi, Branova hlava v jeho rukou, zatímco Night King se pomalu otáčel, aby čelil Jonovi, jeho chladné oči plné nelítostné jistoty, že dnes nebude nikdo, kdo by ho zastavil.
Krev Zimohradu nasákla zemi, a nebe bylo stále temné. Jon věděl, že je to možná jeho poslední bitva, ale přesto sevřel svůj meč pevněji, rozhodnutý bojovat až do posledního dechu. A i když jeho srdce bylo naplněné zoufalstvím, stále v něm hořela malá jiskra naděje, že i v této temnotě může být ještě nějaká cesta ven, že konec příběhu ještě není zcela napsán.
#2 Carlos Matos #3 Carlos Matos #5 kenkaku