Zajímavej díl. Jackovo chování /ačkoli je fakt divný/ je na jednu stranu pochopitelný – má dvě možnosti, ublížit buď Shannon nebo Sawyerovi. A je celkem jasný, kdo prohraje – Sawyer si o něco takovýho celkem dlouho říká. A většina postav, který svým chováním musí pěkně s**t, nemá ten odstup jako my, neví, jak se chová ve světlejch chvilkách a hlavně neví, co má za sebou. Pro většinu je to prostě arogantní pitomec, se kterým se není radno mazat…
Absolutně jsem ale nepochopila chování Locka. Chápu, že se snaží zastřít, kdo skutečně Sayida omráčil… ale mohl z toho vykličkovat trošku neurčitěji. Jasně, mluví sice vlastně o sobě /odejít nechce ten, komu tohle místo vyhovuje a něco tu získal – jasný odkaz na jeho zázračný uzdravení/… ale takhle to hodil jednoznačně na Sawyera a dobře to ví. Doteď jsem si nevšimla, že by proti němu něco měl… a ať je John, jakej chce, obviňovat nevinný mi k němu fakt nesedí. Pochopili jste to někdo třeba jinak?
Perfektní díl. Charlieho rozhodnutí mě totálně šokovalo – absolutně jsem to od něj nečekala. V tom klukovi se toho hodně schovává… :o] Rozhovor Kate a Sayida je hodně dobrej a je to zatracená pravda. Takovou havárii může přežít pět, šest lidí s extrémně těžkejma zraněníma, ale ne padesát s několika škrábanci… Sice se dá argumentovat tím, že pád trošku ztlumily stromy a že bylo důležitý, že byli lidi připoutaní… ale stejně :o]
Mimochodem, nechystá se někdo z vás teď na sraz Edny? Váhám, jestli vyrazit večer do hospody. Kdyby tam byl i někdo za Lost.cz, budu mít hned větší motivaci :o]
Zdravím, jasně! Jestli se nestane něco nečekanýho a já nebudu v létě dlouhodobě mimo Prahu, určitě to nějak dáme dohromady. Vytipujeme, zarezervujeme a všecko vypijeme! Hmm, to zní fakt dobře… :oD
Huááá, omlouvám se za více než týdenní ztracenost; už jsem zpět. Taky jsem si střihla oba díly zároveň.
Mně se strašně líbil White Rabbit – vzpomínám si, jak jsem před těma všema rokama byla ještě u Novy napnutá jak malý trenky, když Jack pronásledoval otce v džungli, pak otevíral tu rakev… brrr. Vlastně jsem si nikdy nepřestala klást otázku, proč se jeho „otec“, ať je to cokoli/kdokoli, chová tak divně… nechová se k Jackovi jako k synovi, drží si od něj odstup, skoro se na něj dívá až zle, ale nakonec mu pomůže najít vodu, tedy záchranu.
Lockova věta „pohlédl jsem do očí Ostrova a co jsem viděl, bylo nádherné“ je svým způsobem mrazivá. Taky se mi hrozně vryla pod kůži už od prvního sledování. Hrozně slibná, ale zároveň svým způsobem děsivá… mockrát jsem přemýšlela, jestli to Locke myslel obrazně – „pohledem do očí Ostrova“ bylo jeho uzdravení, nebo jestli něco doopravdy viděl…
Ještě pár postřehů ohledně dalších postav: zjistila jsem, že při novým sledování mám slabost pro Sawyera. On je pod tím sebevědomým protivným sobcem fakt člověk… :o) Vůbec, tyhle díly ukázaly, jak moc postav si prošlo obrovskou proměnou. Claire, Sun, Jin… neuvěřitelný. Vlastně jedinej, kdo se skoro nezměnil, je ta Kate a Hurley… :o)
Ad setkání v Praze: Já jsem pro každou špatnost. Pokud se to bude vědět cca 14 dní dopředu, je mi jedno, jestli to bude víkend nebo všední den, přizpůsobím se. Už teďka se těším!
Taky si myslím, že Locke viděl už v minulém díle pramen ostrova, vzhledem k tomu sdělení, že se podíval do oka ostrova a viděl něco překrásného a navíc, jak řekl Sayidovi, že on půjde pro vodu, protože ví, kde hledat… Ale co mi nesedí, ten pramen přece vyvěral z nějaké skály a okolo nebyly žádné stromy, ale Locke v minulém díle honil kance po lese. Takže jedině, že v tom lese viděl Monstrum a později našel i ten pramen.
Tentokrát mě asi trochu zklamala paměť, jaktože se Locke před odletem do Austrálie zná s Helen jen z nějaké horké linky? Vždyť to mezi nimi bylo dost vážné, nehledě na to, že si vůbec nevybavuju, že by měla takovouhle práci. Sorry za spoiler, ale vrtá mi to hlavou. :)
A budem to řešit z pohledu toho, co víme po našich 4 dílech, nebo se znalostí dalšího pokračování? Určitou teorii o uzdravování mám, ale je brutálně spoilerózní…
a jestli Locke v džungli viděl monstrum nebo něco jinýho – teď si nejsem úplně jistá, byla to ta situace, kde vrhl ten příšernej vyděšenej pohled? Pokud to je ono, tak myslím že JO, viděl Monstrum… otázkou je, v jaký podobě/formě :]
Já mám pocit, že si pořád v základu nerozumíme :o) To, že Lockovi nevěřím a jsem vůči němu čím dál víc podezíravá /a ano, tím pádem si z novejch dílů vyďobávám to, co mou nedůvěru utvrzuje, to je jasný/, neznamená, že JE špatnej. V tom je nádhera Lostů – tam žádná z hlavních postav není vyloženě špatná, každá má důvody, který jsou víceméně pochopitelný /snad až na bandu zabijáků ze 4. série/. Začínám se už do toho už taky nějak zamotávat… sice Locka vidím z odstupu diváka, vidím na něm dobrý i to horší a celkem chápu, proč se chová, jak se chová. Ale když si představím, že bych někoho takovýho měla ve svým okolí, asi by mě děsil. Locke je typ člověka, kterej mi jeden den může zachránit život a druhý den mě zabije, protože usoudí, že mu nějak křížím plány… asi právě proto ta nedůvěra. No, už to nechme bejt, já se zase budu snažit hledat něco, co by mě naučilo mu trochu věřit :o]
Kdyžtak se můžem přesunout do vzkazů. Ne, to už vlastně Locke nebyl… ale myslím, že si ho TO něco / někdo vybralo právě proto, jakej byl předtím. Přijde mi, že v podstatě byl pro takovou roli ideální – do velké míry nevyzpytatelnej člověk s vůdcovskýma sklonama, kterej pevně věří tomu, co dělá a dovede o tom přesvědčit i okolí.
Nejdivnější na tom je, že já bych ten pohled i docela ráda změnila, ale zatím mi to moc nejde. Názor na Locka se mi měnil už během celýho prvního sledování a teďka asi bude dělat to samý, jen ty výkyvy budou ještě větší tím jedním směrem, kterej je danej 6. sérií; to prostě z té hlavy nevymažete. Takhle – Locke není špatnej, ale je hrozně zranitelnej. A pokud někdo jeho slabosti vycítí a dokáže mu nabídnout adekvátní „pomoc“, je pak zneužitelnej – a v tom je jeho nebezpečnost, aspoň pro mě :o] Dobrý? Nebudu zavržena do pekla povrchních boonistů? Přísahám na Danův tajnej deníček, že se mi nikdy Boone nelíbil! Ani Shannon!
Ne, nepochop /doufám, že můžu i vzhledem k věkovýmu rozdílu tykat…/ to špatně. Locke není 100% špatnej, v jádru chce bejt dobrej a mnohdy i je, ale snadno sklouzne k přehnanejm reakcím, k horšímu chování, než by sám možná chtěl.
Všecky příklady, které jsi uvedl, jsou samozřejmě dobrý a právě proto si myslím, že v jádru JE dobrej a hrozně takovej chce být. Koneckonců, jak on sám pak někde řekl, na Ostrově všichni začali znova – a přijde mi, že se o to ze všech sil snaží i on. Bejt lepší, než byl dřív. Moje osobní nedůvěra ke starším, kterým nerozumím – jo, to asi jo. Ale obecně to je tím, že při jednání s lidma potřebuju mít pocit, že vím, na čem u nich jsem a tušit, co od nich čekat. Jinak mám pocit, že nemám problém s jakoukoli věkovou skupinou…
Souhlasím, že Locke byl zraněnej člověk, kterýmu spousta lidí křivdí. Ono to není jen tím postižením, ale i věkem /člověk nad 50 a mít mladýho podřízenýho v práci – taky žádná výhra, „ten stařík přece nemůže zvládnout tolik co mladí“/ a dalšíma věcma. Ale stejně mě jeho chování děsí. Nevím, možná je to už prostě ovlivněné dalším pokračováním /i když se ho snažím potlačit/… ale prostě na mě Locke působí nebezpečně. To, že ti někdo ublížil, přece není důvod, abys ty ubližoval někomu dalšímu. I když to je lidský. Možná jsem k Lockovi od začátku měla odstup, protože je hrozně nevyzpytatelnej. Nevyzpytatelnost je sice zajímavá, ale taky nebezpečná. A teďka se už na něj dívám stejným pohledem, jenom jsem se v něm už utvrdila. Jinak souhlas, setkání Locka a přeludu mohla být prostě jen hříčka a ukázání zvláštního na zvláštní. Nač ve všem hledat nějaký složitosti.
Zdravím! Zase jdu pozdě, co? :o] Tenhle díl je mazec. Nechápu, jak jsem tenkrát mohla Lockovi věřit, že patří k „těm dobrejm“. Asi jsem ještě byla malá, důvěřivá a naivní. Dneska, když jsem koukala na jeho flashbacky a viděla, jak řval na chudáka prodejce zájezdů „Je to osud“ a „neříkejte mi, co můžu a nemůžu“, mrazilo mě z něj. Fanatičtí lidé, kteří si jsou moc jistí svou pravdou a mají potřebu o ní přesvědčovat ostatní, jsou svým způsobem děsiví. A zneužitelní – pokud jim něco nebo někdo jejich přesvědčení potvrdí, můžou pak být schopní všeho…
mimochodem, všimli jste si toho zvuku, co se ozývá u Locka v kanceláři, když sedí ve své „škatuli“ a dostává úkoly od Randyho? Znělo to úplně jako monstrum.
přelud Jackova otce přivede Jacka přímo k přicházejícímu Lockovi… jakej to má smysl? Pochopila bych, kdyby byl Locke zraněnej a potřeboval pomoc. Ale takhle..?
konečně mi došlo, proč jsem od začátku měla tak ráda Rose. Ta odpověď na Jackovo „Všichni ze zadní části jsou mrtví“ – „oni si myslí to samé o nás“ je naprosto fantastická…
Zajímavej díl. Jackovo chování /ačkoli je fakt divný/ je na jednu stranu pochopitelný – má dvě možnosti, ublížit buď Shannon nebo Sawyerovi. A je celkem jasný, kdo prohraje – Sawyer si o něco takovýho celkem dlouho říká. A většina postav, který svým chováním musí pěkně s**t, nemá ten odstup jako my, neví, jak se chová ve světlejch chvilkách a hlavně neví, co má za sebou. Pro většinu je to prostě arogantní pitomec, se kterým se není radno mazat…
Absolutně jsem ale nepochopila chování Locka. Chápu, že se snaží zastřít, kdo skutečně Sayida omráčil… ale mohl z toho vykličkovat trošku neurčitěji. Jasně, mluví sice vlastně o sobě /odejít nechce ten, komu tohle místo vyhovuje a něco tu získal – jasný odkaz na jeho zázračný uzdravení/… ale takhle to hodil jednoznačně na Sawyera a dobře to ví. Doteď jsem si nevšimla, že by proti němu něco měl… a ať je John, jakej chce, obviňovat nevinný mi k němu fakt nesedí. Pochopili jste to někdo třeba jinak?
Perfektní díl. Charlieho rozhodnutí mě totálně šokovalo – absolutně jsem to od něj nečekala. V tom klukovi se toho hodně schovává… :o] Rozhovor Kate a Sayida je hodně dobrej a je to zatracená pravda. Takovou havárii může přežít pět, šest lidí s extrémně těžkejma zraněníma, ale ne padesát s několika škrábanci… Sice se dá argumentovat tím, že pád trošku ztlumily stromy a že bylo důležitý, že byli lidi připoutaní… ale stejně :o]
Mimochodem, nechystá se někdo z vás teď na sraz Edny? Váhám, jestli vyrazit večer do hospody. Kdyby tam byl i někdo za Lost.cz, budu mít hned větší motivaci :o]
Zdravím, jasně! Jestli se nestane něco nečekanýho a já nebudu v létě dlouhodobě mimo Prahu, určitě to nějak dáme dohromady. Vytipujeme, zarezervujeme a všecko vypijeme! Hmm, to zní fakt dobře… :oD
Huááá, omlouvám se za více než týdenní ztracenost; už jsem zpět. Taky jsem si střihla oba díly zároveň.
Mně se strašně líbil White Rabbit – vzpomínám si, jak jsem před těma všema rokama byla ještě u Novy napnutá jak malý trenky, když Jack pronásledoval otce v džungli, pak otevíral tu rakev… brrr. Vlastně jsem si nikdy nepřestala klást otázku, proč se jeho „otec“, ať je to cokoli/kdokoli, chová tak divně… nechová se k Jackovi jako k synovi, drží si od něj odstup, skoro se na něj dívá až zle, ale nakonec mu pomůže najít vodu, tedy záchranu.
Lockova věta „pohlédl jsem do očí Ostrova a co jsem viděl, bylo nádherné“ je svým způsobem mrazivá. Taky se mi hrozně vryla pod kůži už od prvního sledování. Hrozně slibná, ale zároveň svým způsobem děsivá… mockrát jsem přemýšlela, jestli to Locke myslel obrazně – „pohledem do očí Ostrova“ bylo jeho uzdravení, nebo jestli něco doopravdy viděl…
Ještě pár postřehů ohledně dalších postav: zjistila jsem, že při novým sledování mám slabost pro Sawyera. On je pod tím sebevědomým protivným sobcem fakt člověk… :o) Vůbec, tyhle díly ukázaly, jak moc postav si prošlo obrovskou proměnou. Claire, Sun, Jin… neuvěřitelný. Vlastně jedinej, kdo se skoro nezměnil, je ta Kate a Hurley… :o)
Ad setkání v Praze: Já jsem pro každou špatnost. Pokud se to bude vědět cca 14 dní dopředu, je mi jedno, jestli to bude víkend nebo všední den, přizpůsobím se. Už teďka se těším!
Taky si myslím, že Locke viděl už v minulém díle pramen ostrova, vzhledem k tomu sdělení, že se podíval do oka ostrova a viděl něco překrásného a navíc, jak řekl Sayidovi, že on půjde pro vodu, protože ví, kde hledat… Ale co mi nesedí, ten pramen přece vyvěral z nějaké skály a okolo nebyly žádné stromy, ale Locke v minulém díle honil kance po lese. Takže jedině, že v tom lese viděl Monstrum a později našel i ten pramen.
určitě, hoď to na youtube :)
No já když se podívám na les ve Spartakovi, tak bych brečel. :)
Hlavně je super ta výprava, žádný CGI potvory, žádný zelený platno, díky tomu to má i po letech kouzlo.
www.youtube.com/watch?… úplný retro :D
nj, za mejch mladejch let bývaly po půlnoci na Nově reklamy na tyhle srandy :)
Spoiler alert :)
Tentokrát mě asi trochu zklamala paměť, jaktože se Locke před odletem do Austrálie zná s Helen jen z nějaké horké linky? Vždyť to mezi nimi bylo dost vážné, nehledě na to, že si vůbec nevybavuju, že by měla takovouhle práci. Sorry za spoiler, ale vrtá mi to hlavou. :)
A budem to řešit z pohledu toho, co víme po našich 4 dílech, nebo se znalostí dalšího pokračování? Určitou teorii o uzdravování mám, ale je brutálně spoilerózní…
a jestli Locke v džungli viděl monstrum nebo něco jinýho – teď si nejsem úplně jistá, byla to ta situace, kde vrhl ten příšernej vyděšenej pohled? Pokud to je ono, tak myslím že JO, viděl Monstrum… otázkou je, v jaký podobě/formě :]
Já mám pocit, že si pořád v základu nerozumíme :o) To, že Lockovi nevěřím a jsem vůči němu čím dál víc podezíravá /a ano, tím pádem si z novejch dílů vyďobávám to, co mou nedůvěru utvrzuje, to je jasný/, neznamená, že JE špatnej. V tom je nádhera Lostů – tam žádná z hlavních postav není vyloženě špatná, každá má důvody, který jsou víceméně pochopitelný /snad až na bandu zabijáků ze 4. série/. Začínám se už do toho už taky nějak zamotávat… sice Locka vidím z odstupu diváka, vidím na něm dobrý i to horší a celkem chápu, proč se chová, jak se chová. Ale když si představím, že bych někoho takovýho měla ve svým okolí, asi by mě děsil. Locke je typ člověka, kterej mi jeden den může zachránit život a druhý den mě zabije, protože usoudí, že mu nějak křížím plány… asi právě proto ta nedůvěra. No, už to nechme bejt, já se zase budu snažit hledat něco, co by mě naučilo mu trochu věřit :o]
Kdyžtak se můžem přesunout do vzkazů. Ne, to už vlastně Locke nebyl… ale myslím, že si ho TO něco / někdo vybralo právě proto, jakej byl předtím. Přijde mi, že v podstatě byl pro takovou roli ideální – do velké míry nevyzpytatelnej člověk s vůdcovskýma sklonama, kterej pevně věří tomu, co dělá a dovede o tom přesvědčit i okolí.
Nejdivnější na tom je, že já bych ten pohled i docela ráda změnila, ale zatím mi to moc nejde. Názor na Locka se mi měnil už během celýho prvního sledování a teďka asi bude dělat to samý, jen ty výkyvy budou ještě větší tím jedním směrem, kterej je danej 6. sérií; to prostě z té hlavy nevymažete. Takhle – Locke není špatnej, ale je hrozně zranitelnej. A pokud někdo jeho slabosti vycítí a dokáže mu nabídnout adekvátní „pomoc“, je pak zneužitelnej – a v tom je jeho nebezpečnost, aspoň pro mě :o] Dobrý? Nebudu zavržena do pekla povrchních boonistů? Přísahám na Danův tajnej deníček, že se mi nikdy Boone nelíbil! Ani Shannon!
Ne, nepochop /doufám, že můžu i vzhledem k věkovýmu rozdílu tykat…/ to špatně. Locke není 100% špatnej, v jádru chce bejt dobrej a mnohdy i je, ale snadno sklouzne k přehnanejm reakcím, k horšímu chování, než by sám možná chtěl.
Všecky příklady, které jsi uvedl, jsou samozřejmě dobrý a právě proto si myslím, že v jádru JE dobrej a hrozně takovej chce být. Koneckonců, jak on sám pak někde řekl, na Ostrově všichni začali znova – a přijde mi, že se o to ze všech sil snaží i on. Bejt lepší, než byl dřív. Moje osobní nedůvěra ke starším, kterým nerozumím – jo, to asi jo. Ale obecně to je tím, že při jednání s lidma potřebuju mít pocit, že vím, na čem u nich jsem a tušit, co od nich čekat. Jinak mám pocit, že nemám problém s jakoukoli věkovou skupinou…
Souhlasím, že Locke byl zraněnej člověk, kterýmu spousta lidí křivdí. Ono to není jen tím postižením, ale i věkem /člověk nad 50 a mít mladýho podřízenýho v práci – taky žádná výhra, „ten stařík přece nemůže zvládnout tolik co mladí“/ a dalšíma věcma. Ale stejně mě jeho chování děsí. Nevím, možná je to už prostě ovlivněné dalším pokračováním /i když se ho snažím potlačit/… ale prostě na mě Locke působí nebezpečně. To, že ti někdo ublížil, přece není důvod, abys ty ubližoval někomu dalšímu. I když to je lidský. Možná jsem k Lockovi od začátku měla odstup, protože je hrozně nevyzpytatelnej. Nevyzpytatelnost je sice zajímavá, ale taky nebezpečná. A teďka se už na něj dívám stejným pohledem, jenom jsem se v něm už utvrdila. Jinak souhlas, setkání Locka a přeludu mohla být prostě jen hříčka a ukázání zvláštního na zvláštní. Nač ve všem hledat nějaký složitosti.
Zdravím! Zase jdu pozdě, co? :o] Tenhle díl je mazec. Nechápu, jak jsem tenkrát mohla Lockovi věřit, že patří k „těm dobrejm“. Asi jsem ještě byla malá, důvěřivá a naivní. Dneska, když jsem koukala na jeho flashbacky a viděla, jak řval na chudáka prodejce zájezdů „Je to osud“ a „neříkejte mi, co můžu a nemůžu“, mrazilo mě z něj. Fanatičtí lidé, kteří si jsou moc jistí svou pravdou a mají potřebu o ní přesvědčovat ostatní, jsou svým způsobem děsiví. A zneužitelní – pokud jim něco nebo někdo jejich přesvědčení potvrdí, můžou pak být schopní všeho…
… i ve fóru Download jsou funkční odkazy a na uloz.to se taky dá leccos vyhledat, i když úplně všechny díly tam nejsou
No taky jsem si říkal, abysme se toho všichni vůbec dožili. :D