Michael Harney už se v šoubyznysu nějakou tu dobu pohybuje. Má za sebou seriály jako NYPD: Blue, Deadwood nebo například Weeds. Jeho novým dobrodružstvím je seriál Orange Is The New Black. Uvnitř článku čtěte rozhovor, ve kterém se Michael podělil nejenom o to, proč je OITNB tak důležitá show a jakou jinou postavu ze seriálu by si rád zahrál.
Začněme od začátku, můžete mi říct něco málo o tom, jak jste se dostal k herectví? Co vás inspirovalo a kdy vás to vlastně vůbec poprvé napadlo?
Když jsem byl mladší, měl jsem v plánu stát se sociálním pracovníkem. Studoval jsem sociologii a zabýval jsem se občanským právem. Podílel jsem na jedné vězeňské reformě pár let například, hned po tom, co jsem vyšel ze střední. Pak jsem šel studovat do New Yorku, ale to byly samé sociologické teorie. Takže jsem nakonec začal chodit na herecké kurzy a měl jsem velké štěstí, že jsem to svedlo dohromady mě a chlápka z Royal Academy of Dramatic Art, který mě tak trochu vzal pod svá křídla. Zkrátka, udělali jsme spolu několik představení, do té doby jsem nic takového nedělal, byl jsem tak akorát v nějaké středoškolské hře. Moc mě to bavilo, když jsem vyšel ze školy, rozhodl jsem se, že herectví je to, do čeho se chci opravdu pustit.
Taktéž máte zkušenosti z divadla, je nějaká šance, že se zase vrátíte na prkna?
Rád bych, i když jsem chtěl hodně hrát ve filmech, v televizi, je to mé oblíbené médium ve skutečnosti. I když vlastně bych asi řekl, že každé má svoje. Ale dělal jsem více než 80 představení, povětšinou mimo Brodway. Produkoval jsem i mou vlastní práci. Studoval jsem pro to asi 7 let a poté učil asi 8 let. Zatímco jsem zkoušel režírovat. Jednoduše jsem se prostě do umění herectví zamiloval.
Hrál jste takové množství skvělých postav. Od detektiva Robertse (NYPD Blue) až po Steva Fieldse (Deadwood). Existuje nějaký charakter, který vám uvízl v paměti jako ten, který byl nejzábavnější hrát?
Inu… Bylo jedno divadelní představení, ve kterém jsem hrál Dylana Thomase. Je to dost let zpátky, ale to mi opravdu uvízlo v paměti, jedna z mých nejoblíbenějších rolí. Také jsem se u toho velmi mnoho naučil. A po této roli jsem se také zbavil své závislosti, vystřízlivěl jsem z alkoholu, byla to velká a důležitá část mého života. Ale to bylo divadlo. Co se televize týče, Deadwood byl pro mě vážně parádní zážitek. A abych pravdu řekl, myslím si, že moje role byla opravdu těžká v určitých ohledech. A je oblíbená, protože přinesla do děje větší smysl, myslím, že byla opravdu dobře napsaná. Bylo mi ctí být součástí něčeho takového.
Nemohu se dočkat, až se dostaneme k Orange Is The New Black, ale před tím bych se ještě ráda zeptala na váš předešlý zážitek s tvůrkyní seriálu OITNB. Jenji Kohan psala také Weeds, jaké to bylo? A jak se vám líbila role Det. Mitcheho Quelletteho?
Pracovat s Jenji je fenomenální zážitek. Víte, mám vlastně opravdu velké štěstí, narazil jsem na skvělé lidi jako David Welch a Jenji Kohan, kteří dělají skvělé show. Obzvlášť Weeds – bylo to napsáno tak dobře! Mohl jsem být zábavný a zároveň dramatický, všechno v jedné epizodě, častokrát. Jako herec, nežiji v žádné iluzi, uvědomuji si, že toto se nestává tak často a jsem za to opravdu vděčný, moc si vážím, že mohu být součástí takové skupiny.
Poté za mnou přišli s touto příležitostí zvanou Orange Is The New Black a já po tom skočil. Je skvělé jít do práce, odpracovat si svoje, odvést prostě dobrou práci a pak jít domů na večeři. To dost vypovídá i o profesionalitě celé party. Každý je oddaný tomu, co dělá, každý si dává záležet, aby předvedl to nejlepší. Od producentů po lidi, co pouze chodí pro kávu. Všichni pracují opravdu tvrdě, to je má zkušenost s Jenji. Přitom se u toho nasmějeme až běda.
Co vás lákalo na roli Sama Healyho?
Jak už jsem říkal, dělal jsem jednu dobu dobrovolníka ve vězení, spolu s mým profesorem a dalšími pár lidmi. Naučil jsem se něco málo o tom, jak to ve vězení chodí, jak je to těžké. A teď jako umělec, jsem to chtěl prezentovat veřejnosti. Rozumíte, ty výzvy, které vězeňkyně podstoupily, všechny ty životní křižovatky, když je lidé uvidí, možná si řeknou: „No, možná kdybych někde v minulosti udělala něco trochu jinak, mohla jsem to být já, kdo je ve vězení.“ Obzvlášť u Piper je ten kontrast veliký, byla člověkem, který přece nikdy neměl skončit ve vězení, většina okolností hrála proti tomu. Stačilo však pár zvratů osudu a skončila tam. To by si člověk měl uvědomit a s postavami soucítit. Uvědomit si „No jo, mohla jsem to být já.“
Natáčecí prostředí je působivé, máte tam pocit, jako byste byl ve vězení?
Ano, to tedy ano. Nějaké scény se točí v dětských léčebnách, pro nějaké máme vytvořené kulisy ve studiu. Každopádně prostředí je propracované do detailu a to je velmi důležité, jelikož pro nás jako pro herce je to opravdu nápomocné. Vžijete se do role.
Když už se bavíme o scéně, Healy má na stole zajímavou sbírku hlav panenek, to vymyslel kdo? A co to znamená?
(Smích). Ano, vymysleli to návrháři scén a ti co show píší. Je tam tomu věnovaná jedna scéna, nechci to teď vypouštět předem. Ale přišli s tím a pak to zakomponovali do vývoje mé postavy.
Nejvíce scén v seriálu máte s Taylor Shilling, tedy představitelkou Piper. Vaše postava vyzařuje skvělou otcovskou chemii ve vztahu k Piper. Jak se vám líbí vaše spolupráce?
Jde to velmi dobře, myslím, že ten vztah je dynamický a ano, myslím, že velká část Healyho chce být její otcovskou oporou. Zároveň má takový pocit, že je Piper opravdu výjimečná, odlišná od ostatních. Ten vztah je podle mě poměrně komplexní. Jsou v tom i jiné faktory než ten otcovský komplex, však nám budou také postupně odkrývány.
Seriálu se dostalo opravdu velice pozitivnímu silnému ohlasu, čím si myslíte, že to je?
Za prvé, myslím si, že je to velice přirozené, jelikož lidé jsou jednoduše fascinováni životem, který je úplně jiný než ten jejich, je to jakýsi únik z toho jejich života. Na druhou stranu, jde právě o ten pocit uvědomění si: „No, tohle jsem mohla být já, kdyby se některé věci vyvinuly trochu jinak“. To za druhé. A za třetí, myslím, že lidskou pozornost přitahují velké konflikty. Nebo tedy místa jako dělaná pro velké konflikty, prostředí, kde je k tomuto prostor. Není ideálnějšího adepta na takové místo než vězení. Pro určité lidi to prostě zaplňuje tady tu „konfliktní mezeru“, která jim možná v životě chybí. A to opravdu nemyslím nijak zle. Zároveň, je to částečně vzdělávací seriál, svým způsobem informuje lidi o vězeňském systému a dalších sociálních problémech.
Jaké bylo dozvědět se, že OITNB má zelenou pro další sérii?
Vynikající, byl jsem opravdu šťastný a vděčný za mou roli.
A jen tak pro pobavení, kdybyste si mohl zahrát na týden nějakou jinou postavu z OITNB, kdo by to byl?
No… tak se na to podívejme. Myslím, že musím říct Johna Bennetta. Je v opravdu v zapeklité situaci, snažit se mít dítě s někým uvězněným, to je opravdu složité. Byla by to zajímavá role.
