Blog seriálového Timmyho, utlačovaného asistenta a poskoka Russella Dunbara. Na svých stránkách každý týden svého šéfa ponižuje a stěžuje si na svůj úděl. A my vám jeho trápení amatérsky překládáme do češtiny. Bavte se.
1. BŘEZNA 2010
„Když nás bodnete, cožpak nekrvácíme? Když nás polechtáte, cožpak se nesmějeme? Když nás otrávíte, cožpak nezemřeme? A když nám ukřivditíe, neměli bychom se mstít?“
William Shakespeare, Kupec benátský
Po roce trýznivého zneužívání, já, Timmy, vracím úder a zakládám blog věnovaný tyranii, hříchům a zvrhlostem pana Russella Dunbara. A protože pan Dunbar stejně nenahlédne na žádnou stránku, která nekončí .zadek (.butt), mám volné působiště a můžu zveřejňovat cokoliv budu chtít.
Včera to už byla poslední kapka za dlouhou sérií tohoto hrubého zacházení. Poté, co strávil třičtvrtě noci s jednou slečnou, poslal mě pan Dunbar do bytu oné ženy, abych mu přinesl jeho mobil, který si zapomněl při svém kradmém úprku. Nechme stranou, že je pro mne naprosto nepochopitelné, jak se s panem Dunbarem může vyspat jakákoliv žena, která nemá potvrzení na to, že je slepá nebo hluchá, ale ani peklo prý nebývá tak rozpálené jako žena s problémy s otcem.
Jak už na to mám štěstí, mladá žena nejenom, že měla snoubence, ale navíc pořádala setkání klubu milovníků bible. No samozřejmě, ve měste přeplněném až po okraji bezbožných Židů, můj šéf si zrovna musel dostat do postele zapálenou křesťanku. Kvůli rozkazu vyzvednou telefon jsem se musel ke skupince přidat. Omlouvám se, Višnu. Protože jsem muž s jasnou myslí – dalo by se skoro říci, že jsem přímo poloplná nádoba myšlenek – a když už mluvíme o panu Dunbarovi, sám Višnu určitě ví, čeho jeho ta nádoba poloplná – odmítl jsem v této maškarádě pokračovat. Přeci jen, vždycky může být hůř, že ano? Během sezení jsem si v hlavě vypracoval seznam pěti míst, kde bych se cítil ještě trapněji a nepohodlněji, než zde:
5. místo: Dům Jersey Shore – Dostat se někdy do takové „situace“ to by bylo strašné (směju se vlastnímu vtipu). A pro všechno svaté, ta Snookie, ta dělá z Courtney Love úplnou debutantku.
4. místo: Peklo – Dosud jsem o tom místě nic nevěděl, dokud jsem se ale nedostal mezi tyhle lidi. Rozhodně to ale nezní jako nějaká sranda. Navíc to vlhko by mi nedělalo dobře na mou pleť.
3. místo: Schůze Ku-Klux-Klanu – Nejsem si úplně jistý, zda jsem jejich člověkem – slyšel jsem, že imigranty prý zrovna v lásce dvakrát nemají. Navíc se vsadím, že nepodávají pečivo. A kdo proboha hostí lidi, aniž by něco takového podával? To je nepřijatelné!
2. místo: Vězení – Víte, co se tam děje? Se svým vzhledem a vůbec, to bych tam byl jako Trójská Helena. Lodě plují, zdi jsou přelézány, věže bourány, to už bych rovnou mohl být chlápek, co se jmenuje Kus masa z motorové pily.
1. místo: Byt pana Dunbara – Stačí snad jen dvě slova: sex, kobka
Vidíte? Není to až tak hrozné, všechno se zase začíná zlepšovat. Do příštího týdne, Timmy dává své sbohem!
Původní text na http://www.timmystrikesback.com
8. BŘEZNA 2010
15. BŘEZNA 2010
Za svých cest po celém světě jsem viděl tolik nesmírně ubohých chudinských čtvrtí, že by se z toho sesypala i Matka Tereza. Myslím to tak i teď, když už je mrtvá. Viděl jsem skládky rozsáhlé jako oceán a tak zbídačená zařízení, která se měla vypořádat s toxickým odpadem, že se do jejich blízkosti neodvážil žádný savec. Tedy až do minulého týdne tomu tak bylo, nicméně jsem nemohl předvídat, že objevím místo tak nuzné a sešlé, že by svou odpudivostí mohlo konkurovat všem třem jmenovaným dohromady. Tak jsem tedy jel do Atlantic City. Ježíšku, a smím-li ještě dodat, pak řeknu i na křížku. Pan Dunbar se už nikdy neodváží zmínit cokoliv o Kalkatě, když je tahle žumpa dvě hodiny cesty odsud.
Dostal jsem se i k hazardním hrám, myslím, že dokonce úplně poprvé, a musím uznat, že to byla docela síla. Nabízím tedy pár tipů pro další potencionální návštěvníky casina:
Nepočítejte karty! Místo toho radši počítejte množství vypitých drinků. Jestli jejich počet přeroste číslo čtyři, okamžitě se z místa činu seberte. Nezáleží na tom, kolikrát jste ten film viděli, ale ne, vy prostě nebudete žádný Rainman.
Pozor na ženy krupiérky! Štěstí budete mít možná s nějakou slečnou v New Yorku, ale tahle zřejmě ani nepřekročila most George Washingtona, aby mohla rozdávat karty v Atlantic City. A přitom Vera z Charlestonu vypadala jako milé děvče. Dokonce jsem si myslel, že je mezi námi určité spojení. Ukázalo se, že spojení tam bylo: její ruka se sblížila s mou peněženkou.
K bankomatu jenom jednou jednikrát! Až příště pojedete do casina, běžte se nejdříve jen tak projít k bankomatu. Podívejte se, co chybí. Čtečka karet? Přítomna. Otvor na peníze? Přítomen. Šestidolarový poplatek za použití? Taky. Vidíte tam nějaké místo, kam byste mohli uložit svou výhru zpátky na účet? Jo, přesně to chybí.
Pozor na „hnědé kostky“! Nemyslím teď hru v kostky, ale toalety. Hra sama o sobě je samozřejmě potěšením. Zato toalety zde zřejmě slouží, aby se na nich potěšil úplně každý. Nikdy jsem neviděl tak odporný přístav zhýralosti a neřesti a ti lidi, co kolem postávali, byli jedni z nejsprostších lidí na světě. Pan Dunbar mezi ně samozřejmě skvěle zapadl.
A závěrem to nejdůležitější:
Holka, která na vás po očku pomrkává je stoprocentně prostitutka! A to bez výjimky. Věřte mi! Nenechte se nachytat. Ona se totiž rozhodně nechystá … Počkat! Nemrkla na mě teď náhodou? No fakt, mrkla! Myslím, že se jí vážně líbím. To abych rychle vytáhnul peněženku…
Do příštího týdne, Timmy dává své sbohem!
22. BŘEZNA 2010
Včera jsem poznal svou – mými rodiči již dávno vybranou – budoucí manželku a se svou skromnou pracovní výmluvností bych jen dodal „Woo-hoo!“ Suneetha je to nejnádhernější stvoření, na jakém kdy spočinuly moje oči. Vypadá, jako by byla počata při aktu, kdy anděl šířil lásku s labutí na leknínovém lože, právě když padala na obloze padla hvězda.
Když muž potká ženu tak elegantní, jemnou a šarmantní, může udělat jen jednu jedinou věc: přidat si ji do seznamu svých 5 nej. Žebříček 5 nej o takovém muži dost vyzradí, o tom jaký je, jakým chce být a hlavně koho chce přehnout. Když je teď na mám seznamu Suneetha, budu muset jednu z mých stávajících vyšplouchnout.
1. Marie Curie – Tak z téhle dámy se mi zvedá v kalhotech… hladina radiokativity. Madam Curieová to se zkumavkami uměla sakra dobře, jestli víte, jak to myslím. Chytrá francouzská vědkyně, která vyhrála dvě Nobelovy ceny! Škoda, že nevynalezla stroj času, abych se za ní mohl stavit na krátké rendez-vous. Pokud bych onemocněl na nadrženost, ona by byla mou „Curie“ (ang. cure = lék).
2. Padma Lakshmi – Skvělá stejně jako kuřecí tikka masala strýčka Sanjaye. Jednou se vdala za Salmana Rushdieho, takže je jasné, že letí po inteligentních mužích. Plus pro Timmyho!
3. Ta sexy modrá lesní kočka z Avataru – Jen aby bylo jasno, nemluvím o herečce, která ztvárňuje Neytiri, ale o Neytiri samotné. A nevykládejte, že jsem nějaký podivín, moc dobře vím, že se vám ta myšlenka taky docela zamlouvá. Vždyť byla tak sexy! Je přece úplně jedno, že není člověk a je modrá, nediskriminuji nikoho. Naše reklama na Benneton to úplně rozhrábne!
4. Elizabeth Hurley – Když jsem si někdy v polovině devadesátých let začal všímat žen, nebyla žádná z nich přitažlivější než Elizabeth Hurley. Prostě žádná. Pro moji generaci je něco jako Farrah Fawcet pro chlapy z roku sedmdesát, Marilyn Monroe pro ty z roku padesát a Elanor Roosevelet pro „třicátníky“. A když se podíváte na jejího manžela, možná bych u ní nakonec ještě mohl mít šanci…
5. Frida Kahlo – Přírodní vlasy a žádné holení a trhání chloupků. Co? Mluvím o jejím srostlém obočí, vy prasata! Mám rád husté obočí. Jasně, že to není ta úplně sexuálně nejpřitažlivější věc, ale většina mužů má mnohem zvrácenější úchylky. Stačí jen projet internetovou historii pan Dunbara. Když spojíte její obočí a její ohebnost a hbitost, bisexuální tendence a sexy přízvuk, hned máte problémy s velkým P.
Do příštího týdne, Timmy dává své sbohem!
29. BŘEZNA 2010
Každý člověk v něčem vyniká. Keats v poezii, Einstein ve vědě, Bigalow byl dobrej striptér. I pan Rhodes má zvláštní talent: Na každé fotce vypadá jako gay.
Je to pozoruhodné. I bez sebemenší snahy totiž vypadá jako nemanželské dítě Judy Garland a Boy George. Prekérní situace pana Rhodese mě ponoukla k malému experimentu, jak na fotkách vypadám já.
Když se na sebe podívám, proběhne mi hlavou spousta myšlenek. Pohledný, neobvykle pohledný, tak pohledný, že si mě tento svět nezaslouží, to všechno mě napadá, ale jelikož jsem uvědomělý muž, zjistil jsem, že vypadám všelijak, jenom ne cool. Za použití pokročilé Timmyho technologie jsem byl schopný tento fakt napravit. Fotky jsem nahrál černobílé, aby tak získaly takovou tu uměleckou patinu, o které se dá často říct, že je dost cool. Takže pěkně od začátku:
Být cool – pravidlo č.1: Staňte se členem kapely. Být cool – pravidlo č.2: hrajte na klávesovou kytaru. Povšimněte si Micka Jaggera. To je další instrumentální (zamýšlená hříčka – já ji bohužel nevidím :-)) detail, jak zvládnout umění býti cool. Mrkněte na moje kámoše:
Můžete nám říkat třeba „tres amigos“. Není zrovna překvapivé, že tihle amigos jsou pro ženy neodolatelní. Nejlepší kočky měl ale vždycky Nixon, ačkoliv si myslel, že já s Elvisem se pořád plížíme kolem něj s jeho ženou. Hňup jeden paranoidní!
Podceňovaná součást jak býti cool je zanechat dlouhotrvající dojem. Moje dokonalost byla naštěstí obdivována již po celá staletí.
Když mě Mickey (tak jsme mu my kamarádi mohli říkat) požádal, jestli bych mu nechtěl stát modelem, byl jsem polichocen. Všechno je přesně takové, jaké doopravdy je, tedy až na jednu očividnou výjimku. Je uvolňující vědět, že budoucí generace budou mít dobré ponětí o tom, jak jsem vypadal.
Poslední a zároveň nejdůležitější věc umění býti cool (nabízí se zde bohužel nedostatek vhodnějších výrazů) je být grázlík. A jaká je větší grázlovina, než porušování zákona?
Do příštího týdne, Timmy dává své sbohem!
5. DUBNA 2010
Slovník Webster definuje dobročinnost jako štědrost a pomoc těm, kteří ji potřebují a kteří trpí. Co o tom ale tihle nafoukaní kecalové můžou vědět? Řeknu Vám sám, co dobročinnost znamená:
12. DUBNA 2010
A je konec. Já a Suneetha už nejsme spolu. Takhle to nemělo být. Ano, je zřejmě nejkrásnější žena, která se mnou kdy mluvila, aniž by po mně chtěla vypůjčit peníze, ale bohužel, na světě je ještě spousta míst k vidění, mnoho dobrodružství, která jde zažít, a také mnoho žen, které jde přehnout.
Překlad probíhá
