Překladatel South Parku Zdeněk Hofmann: Cartman je démon v dětské podobě

Sprosťáci ze základní školy v South Parku se na televizních obrazovkách objevují už od roku 1997. Než se jejich hlášky dostanou na ty české, musí projít českým překladem. Vyzpovídali jsme proto Zdeňka Hofmanna, který South Park překládá od roku 2012. Jak se se specifickým slovníkem vyrovnává on?

Jak jste se ke svému povolání překladatele dostal?

V podstatě na inzerát tehdy začínající TV Nova. S manželkou nám totiž došlo, že se ze dvou platů vysokoškolských pedagogů neuživíme. A po filmech a seriálech přišly i knihy, zpočátku fantasy, pak i ostatní. Dlužno ovšem podotknout, že jsem si moc nepomohl, umělecký překlad je sice velká radost, ale zároveň i řehole, která je vzhledem k vynaložené práci snad nejhůře placenou prací, jakou znám, a se stálou tendencí honoráře ještě snižovat.

V překladatelské sbírce máte kromě seriálů i filmy nebo knihy. V čem se liší South Park od ostatních překladů?

V začátcích se lišil hodně, protože šlo o nový formát. Dřív si na něco podobného nikdo netroufl. Šlo vlastně o kreslenou a do dětského světa přenesenou variantu Ženatého se závazky, dotaženou na absurdum. A dodnes si zachoval roli jednoho z hlavních beranidel proti zažitým tabu všeho druhu. V poslední době se objevila celá řada podobných seriálů, takže už tak výjimečný není, ale stále představuje absolutní špici.

Popište čtenářům, jak probíhá překlad. Pracujete s textem nebo dialogy odposloucháváte?

Dostaneme dialogovou listinu, video s časovými kódy, občas i pokyny od majitelů práv ohledně používání vulgarismů, typech postav apod. Překlad pořídím z dialogové listiny a pak podle videa dolaďuji, případně doplňuji z odposlechu. Je to dost různé, některé dialogové listiny jsou podrobné i s vysvětlivkami, jiné neúplné a musí se hodně doposlouchávat, to se pak i z komedie stane pořádný horor.

South Park se vyznačuje velmi osobitým humorem. Považujete se za fanouška toho seriálu?¨

Ovšem! První díly byly taková bomba, že jsme doma jen lapali po dechu. Spolu se Simpsonovými a Futuramou si roky udržuje vysokou úroveň a tvoří špičku žánru. A z některých dílů (o Britney Spears nebo oživlých reklamách) až mrazí. Jen mám pocit, že v posledních dvou sériích začíná autorům trochu docházet dech.

A jaká postava patří mezi vaše favority?

Pochopitelně Cartman, to je démon v dětské podobě. Od začátku jsem také přilnul ke Stanovi, ten je takový mile normální. Naopak mě celkem štvou postavy typu pana Garrisona nebo Korektního ředitele, které jsou především zosobněnými tezemi a jejich kreslený život jim ani v rámci kontextu moc nevěřím.

Jak se vypořádáváte s kreativními nadávkami, které létají z úst southparkských školáků? Často totiž při přímém překladu zní spíše komicky…

Ze začátku jsem měl problém psát něco, co bych nikdy nahlas nevyslovil, ale člověk časem otrne a, kajícně se přiznám, sem tam se nechám i inspirovat… Dřív jsem se často ptal dcer, jaké nadávky zrovna „frčí“, jenže ty mi mezitím vyrostly. Naštěstí v posledních sériích se od jadrnosti dost ustoupilo a dokonce se objevilo vypípávání sprosťáren, což je právě u South Parku dost rána do zad.

Řekl jste si někdy během překládání, že tentokrát to tvůrci opravdu přehnali? Přece jenom je South Park známý posouváním hranic televizní tvorby.

Pokud je na prvním místě vtip a satira, tak neexistuje žádné tabu. Ale v poslední době se víc objevují díly, které jsou především nechutné a ani ne moc vtipné. To mi vadí. Navíc to autoři začínají spojovat s podivnou politickou korektností, která je pravým opakem oné nezřízené prostořekosti, která seriál tak proslavila.

Vím, že je těžké to takhle říci, ale dokáže odhadnout, kolik času vám zabere překlad jedné epizody?

Pokud jde o South Park (cca 17–20 stránek), tak jeden den. Vím, zdá se, že „pouhých“ 20 minut musí být hotových za chvilku, ale tak to prostě není. Doladit slovní hříčky, často přeložit i písničky, aby se rýmovaly jako originál a měly pokud možno stejný formát, dohledat reálie a všechny odkazy, to není jednoduché a chce to svůj čas.

Prima Comedy Central vysílá nejnovější série South Park zpravidla jen několik dní až týdnů po americké premiéře. Jak náročné je stíhat časové lhůty?

Je to velký horor a kromě časového stresu je takové okamžité překládání i pěkně zákeřné. Mimo jiné proto, že „nevidíte dopředu“, jak který motiv autoři dále rozvinou a nemáte k dispozici ani komentáře, které mohou leccos dovysvětlit. Např. Ve 20. sérii to byly „memberries“, bobulky, které nutí své požívače vzpomínat na staré zlaté časy, odtrhávají je od reality a vzpomínající spojují do uzavřeného klanu. Proto jsem je přeložil co nejobecněji jako „začleněnky“, jenže autoři tento motiv rozvíjeli jiným směrem a výsledně by se hodil překlad spíše „vzpomněnky“.

Stává se vám někdy, že narazíte na nepřeložitelnou repliku, u které víte, že ji překlad připraví o vtip? Jak to případně řešíte?

Nejdřív ji pochopitelně zkouším nějak vymyslet, pak opsat nebo nahradit podobným ekvivalentem, případně do textu vsunout (většinou jednoslovnou) „vysvětlivku“, aby se diváci chytili. No, a někdy to prostě nejde a musím třeba z trojsmyslu udělat jen dvojsmysl. Důležité je, zvláště u sitcomů se smíchem publika, aby se měl i český divák čemu zasmát. Naštěstí se mi to během těch pětadvaceti let a stovek filmů a dílů Dvou a půl chlapa, Brickleberry, Dvou socek, South Parku atd. stalo, pokud vím, jen párkrát. Téměř vždy to nějak jde.

Jak hodnotíte úroveň současného překladu? Např. fanoušci Přátel nebo zmiňovaných Simpsonových poukazují na různé chyby v překladu z 90. let, ať už na nějaké školácké chyby nebo na chyby kvůli nepochopení reálií. Pomáhá v tomto dnes nějakým výrazným způsobem internet?

Ovšem, internet je v tomto skvělý, často poslední záchrana, když skutečně nevíte. Kromě základní pomůcky Urban Dictionary se dají dohledat i překladatelská fóra, kde se konkrétní „špeky“ řeší na mezinárodní úrovni. Pak je vám útěchou, že si třeba i Portugalci, Maďaři nebo Japonci lámou hlavu úplně stejně, jak na ten zpropadený originál vyzrát. Před internetem musel člověk často jen hádat a občas se pak vloudil nějaký nesmysl, dnes se na to v drtivé většině případů už nikdo nemůže vymlouvat.

Kromě kontroverzního South Parku jste překládal také další animovaný seriál Brickleberry, který je taktéž dotažen ad absurdum. Liší se překlad těchto dvou satirických seriálů něčím?

Nepříliš. South Park je originál, ale i Brickleberry, které také vysílá Prima Comedy Central, se zdatně snaží. Humor je dost podobný (South Park možná slovně peprnější, Brickleberry dějově „oplzlejší“), stejně tak postavy jsou skvělé a dobře vyprofilované. Oba seriály to občas přepísknou směrem k nechutnosti na úkor vtipu, oba střídají světlejší a slabší chvilky. South Park se snaží být angažovanější, v poslední době bohužel někdy na úkor břitkosti, kterou zatím „mladý“ Brickleberry neztrácí. Musíme jen doufat, že je nezadusí stále agresivněji prosazovaná politická korektnost a následná autocenzura.  

Na závěr se zeptáme, co byste doporučil začínajícím překladatelům nebo lidem, kteří váhají, zda se do toho pustit?

Ať si to dobře rozmyslí. Je to radost i řehole zároveň a především velká spousta (v případě filmů a seriálů) snad nejhůře placené práce ze všech oborů. Lze si tak přivydělávat (skoro tak dobře jako rovnáním zboží v supermarketu), ale živit se tímto druhem překládání je opravdu těžké. Na druhou stranu děláte něco, co vás skutečně baví, a to je pro někoho k nezaplacení.

A také je důležitá svědomitost. Když něco „odfláknete“, chodí vás to pak strašit z televize ještě mnoho let při každé repríze…