Multimediální projekt Star Wars: The High Republic již nelze ignorovat a neměl by ujít ani vaší pozornosti. V budoucnu se dočkáme her a taktéž několika seriálů z tohoto období. V mezičase tedy doporučujeme sáhnout po jedné z knih, které zatím stojí za to. Přesvědčte se.
Na začátku roku 2021 jsme se dočkali prvního románu z multimediálního projektu Star Wars: The High Republic (oficiálně v češtině pod názvem Star Wars: Vrcholná republika). Knihy vycházejí pravidelně i v češtině, takže i český čtenář se může ponořit do příběhů odehrávajících se zhruba 200 let před Epizodou I. Na projekt se mnozí (nejen čeští) fanoušci dívají skrze prsty a to neprávem. Stejně jako každý projekt, tak i tento má své mouchy, nicméně obsahuje i spoustu skvělých příběhů.
Dnes se podíváme na kloubek první knihy Star Wars: Vrcholná republika – Světlo rytířů Jedi, která odstartovala zajímavý příběh, který patří k tomu nejlepšímu, co jsme ve Star Wars literatuře mohli kdy číst. Republika vládne galaxii a aktuálně dokončuje svůj první tzv. maják Hvězdosvit, který má představovat azyl pro obyvatele vnějších soustav, čerpání znalostí Republiky a hlavně býti nablízku vnějším soustavám, které jsou republikovému Jádru vzdálené. Jediové jsou stále velvyslanci míru, kteří úzce pracují s Republikou.
Republika je vážená instituce, kdy většina obyvatel v galaxie je hrdá, že může být její součástí, což je asi jeden z největších rozdílů oproti Epizodě I. Až z této knihy pochopíte, jak Republika v prequelové trilogii je již ve svém úpadku a nepředstavuje to, čím kdysi pro občany byla a co pro ně znamenala. Období míru je ale narušeno obrovskou katastrofou, která ovlivní budoucí život v galaxii a hlavně cestování v ní. Jediové se vydávají na záchrannou misi k planetě Hetzal, která stojí v první linii šílené katastrofy. Seznamujeme se tak s celou řadou Jediů a postupně je nám odkrýván původ katastrofy.
(Příběh se primárně soustředí na Jedie, což je jedině dobře. Foto: Disney)
Z hlavních postav za zmínku rozhodně stojí mistr Loden Greatstorm a jeho padawan Bell Zettifar. Oba asi můžeme považovat za hlavní postavy celého příběhu. Jejich vztah mistra a padawana je naprosto dokonalý a v mnohém připomíná to nejlepší z Obi-Wana a Anakina. Avar Kriss a její jedinečná Píseň Síly je taktéž zajímavá, když si k tomu přičteme drzého a šarmantního Elzara Manna, máme tu hned čtyři zajímavé postavy, o které se budete bát a budete jim fandit.
První kniha ale představuje i několik dalších hlavních postav. Na náš vkus je jich až příliš, každá kapitola se soustředí na jiné postavy a zpočátku může mít v nich čtenář malinko guláš. Je dobré si postavy vizualizovat, proto častá návštěva Wookiepedie a concept artů na oficiální stránce Star Wars je prakticky nezbytná. Na druhou stranu postavy jsou pestré a poměrně rozeznatelné, takže se v první třetině knihy bude čtenář již důstojně orientovat.
Druhá pasáž knihy do příběhu vkládá i nové padouchy – Nihily, obyčejné nájezdníky z vnějších soustav, kteří začínají více vystrkovat růžky a dostanou se do křížku s Jedii. Po delší době nejsou protivníci Jediů Sithové, což je svěží a žádaná změna. Je taktéž dobré vědět, že i obyčejní Nihilové jsou důstojnými protivníky a dokážou vážně ohrozit fungování Republiky a hlavně být i fyzickou výzvou pro Jedie.
(Kancléřka Republiky je moudrá Lina Soh. Foto: Disney)
Struktura, pravidla a zvyky Nihilů jsou čtenáři postupně představovány, tudíž celá organizace má hloubku a bohatou historii. Třetí pasáž knihy se soustředí na vyvrcholení příběhu s Nihily a odhalování zápletky okolo velké katastrofy na Hetzalu. Kniha končí poměrně velkým cliffhangerem, který navnadí na další knihy. Charles Soule, jenž se postaral o první knihu, odstartoval celý tento velký projekt na výbornou.
Dokázal si poradit s velkým množstvím postav, skvěle nám představil svět během období Vrcholné Republiky, a výborně nastínil příběh věcí budoucích. Knize toho není moc co vytknout, dobře se čte a především napětí v první polovině knihy je opravdu veliké. Sledujeme prakticky minutu po minutě katastrofu na Hetzalu, kdy se od knížky nelze odpoutat.
Charles Soule se blýskl povedenou knihou, kterou by neměl nikdo vynechat. V dalším okénku do Vrcholné Republiky se podíváme na druhou knihu s názvem Star Wars: Vrcholná Republika – Do Temnoty, která je určena pro náctileté diváky. Rovnou můžeme prozradit, že druhá kniha je o malinko slabší, nicméně zaměřuje se na komornější příběh a úzkou skupinu hrdinů. Ale o tom zase někdy příště.
Četli jste knihu, nebo dáte ji naopak po tomto článku šanci?
Cital som tu knihu a dalsie dve pokracovanie „Do temnoty a Sílící bouře“ za mna to bolo dobre citanie, mozno by som povedal ze prva kniha „Světlo rytířů Jedi“ mi prisla najlepsia z tych trochu knih (sto ludi, sto chuti…) postavy tam boli dobre a bolo ich aj dost. Co sa tyka zaporakov, takzvany „nihilovia“ ma tiez milo prekvapili, hlavne „Marchion Ro“ bola dost dobra postava. Ale to nechcem spoilerovat (mozno ked bude dalsi clanok o knihach high republic). Urcite pre fanusika „star wars“ ktory je otvoreny novym veciam a nie je slepo zaujaty len do originalnej trylogii, tak mu doporucim vsetky 3 knihy. Za mna je to pekny zaciatok do novej ery.
No nevím, to jsem četl asi teda jinou knihu… Postav je tam až příliš, žádná není doopravdy hlavní. Tím pádem jsou ploché a sympatie se k nim hledají dost těžko. Autorovi se vůbec nedaří je přiblížit čtenáři tak, aby mu na nich začalo záležet. Na příběhu jde vidět, že se jedná opravdu jen o úvod něčeho většího a to je pro mě prostě málo. Od knihy očekávám, že rozehraje zajímavou partii a následně třeba vytahuje esa z rukávu, aby překvapila a budovala napětí. Tohle se tady prostě neděje, protože je jasné, že zajímavější věci se budou dít v druhé, možná třetí knize a tím pádem je tenhle úvod jen jakási pozvánka na další knihy a události v nich. Je tam pár dobrých nápadů a pozitivum určitě je, že se to celkem dobře čte, ale řadil bych to jako zcela průměrný román, rozhodně ne „jedno z nejlešpích“. Charles Soule je především komiksový autor a měl by se toho držet. To pole je pro něj vhodnější než romány.