Recenze filmu Star Wars: The Rise of Skywalker

Recenze filmu Star Wars: The Rise of Skywalker

19.12.2019 13:23


A máme tady konec. Poslední díl Star Wars konečně dorazil do kin a uzavírá celou ságu. J. J. Abrams měl nesmírně těžký úkol, nicméně mohl alespoň dokončit příběh, který pomohl nakousnout. Jak se mu to povedlo? Článek obsahuje velké spoilery z Epizody IX.


Ještě jednou připomínáme, že následující recenze, která se ohlíží na celou ságu a také možnostmi, kam se tvůrci teoreticky mohli vydat, obsahuje spoilery. Pokud jste tedy film neviděli, vraťte se ke článku později.

Epizoda VII dokázala představit skvělé a nové postavy, přesto jsme se nemohli ubránit pocitu, že se toho od Epizody VI příliš nezměnilo. Místo Impéria tady máme První řád a Alianci nahradil Odboj. O Nové republice se pouze mluví, a tak výlet do světa Star Wars byl spíše retro podívanou, kdy Abrams chtěl uctít původní trilogii George Lucase.

Epizoda VIII dokázala v mnohém šokovat, rozhodně překvapit a představit různé odlehčení Síly, za které lze rozhodně dát palec nahoru. Naopak se jí ale nepodařilo představit nové a zajímavé postavy, zazdila pár charakterů, kteří se vydali zcela jinou cestou, než plánoval původně Abrams. A hlavně celý díl otřásl celou fanouškovskou základnou a začalo se pochybovat, zda Disney a potažmo Kathleen Kennedy, prezidentka Lucasfilmu, má vše pevně v rukou.

Abrams měl u závěrečné Epizody IX šíleně těžký úkol. Měl ukončit dva nesourodé filmy, kdy si prakticky každý režisér dělal s příběhem a postavami, co chtěl. Navíc nějak smysluplně musel propojit prequelovou trilogii, na kterou se obecně zapomíná a neodkazuje, s ostatními filmy, což je další velice těžký úkol. Vstupní pozice to rozhodně nebyla lehká, nicméně vzpomeňme si na Epizodu I a II. Prakticky i tyto filmy byly víceméně zbytečné a na všechny odpovědi, na které jsme čekali z původní trilogie, jsme se dočkali až v Epizodě III. Když to tedy dokázal Lucas před lety, proč by to nezvládl i nyní Abrams?

(Úvod filmu rozhodně stojí za to. Foto: Disney)

Film tedy hodí diváka do děje a již od létajících titulků lze cítit, že je nutné se pohnout z místa A na místo B. Zřejmě nikdo asi nečekal, že samotný Sheev Palpatine se objeví již v první scéně a bude mít na příběh takový vliv. Hned v prvních minutách dostáváme odpovědi, na které jsme čekali několik let, a čtenáři fanouškovských teorií na internetu rozhodně museli skákat štěstím do vzduchu, protože Abrams několikrát za film splňuje fanouškům jejich tajné přání a tužby.

Stačí to ovšem? Jak se to vezme. Jak už ovšem bývá u Abramse zvykem, každá odpověď vede k dalším otázkám, na které bohužel již odpověď nedostaneme. Celý film tak působí hrozně zrychleně, kdy je nutné napravit chyby z předchozích snímků, zároveň vyprávět příběh Epizody IX a ještě nějakým smysluplným způsobem ukončit celou ságu a propojit to s předchozími fil­my.

Začneme ovšem pozitivně. Příběh Rey a Bena Sola je stále tím nejzajímavějším na celém filmu. Jejich vzájemné spojení se Silou je zábavné sledovat, v podstatě nikdy nevíte, zda jsou postavy nepřátelé, dočasní spojenci či zamilovaným párem, kdy každý stojí na odlišné straně barikády a nemůže si dovolit dát najevo, co doopravdy cítí. Zatímco se ovšem Rey přibližuje k temné straně a stín minulosti je jí v patách, Ben si naopak uvědomuje hodnoty ztracené rodiny a přibližuje se ke straně světlé.

A nutno podotknout, že je trošku škoda, že tvůrci neměli odvahu, aby si postavy role prohodily. I tady by ovšem bylo zapotřebí více času, aby nám obě postavy zběhly na druhou stranu (o něco) přirozeněji. Abrams se snaží z Benova přechodu vymáčknout, co se dá, ale bohužel na to má málo času. S Rey už je to o něco lepší, ale problém je ten, že studio Disney zřejmě nikdy nechtělo dovolit, aby první velká ženská postava ve světě Star Wars přešla na stranu zla.

S tím se samozřejmě pojí věc druhá – i když tu máme konec ságy, nikomu se nic nestane, tvůrci zkrátka nemají odvahu kohokoliv zabít. Máme tady skvělou scénu, kdy C-3PO je ochotný se obětovat, podstoupit vymazání paměti, aby se jeho přátelé mohli v příběhu dále pohnout. I když nakonec na reprogramování našeho protokolárního droida dojde, za půl hodiny má C-3PO paměť opět v pořádku a celá dějová linka působí zbytečně. A vlastně je škoda, že Abrams neměl odvahu dojít v reprogramování tak daleko, že by se C-3PO zapojil do boje s Prvním řádem, jak se původně spekulovalo při prvním úniku fotografií z Epizody IX.

(Tato scéna má sílu a měla by i význam, kdyby ovšem za půl hodiny nebylo vše ve starých kolejí. Foto: Disney)

Druhá a další promarněná příležitost, kdy Rey mohlo více hryzat svědomí a její náklonnost k temné straně by byla citelnější, je nechtěné zavraždění Chewbaccy. Šlo o drastickou scénu, kterou málokdo čekal, nicméně podle našeho názoru šlo o nevyhnutelnou scénu, která by šokovala, a posunula Rey a celý příběh na zcela jinou a potřebnou úroveň. O to větší zklamání bylo, že v podstatě nic z toho se nestalo. A kromě hlubšího prozkoumání nitra Rey jsme se vydali na stále opakující se výpravu, kdy hlavním cílem bylo vloupat se do vězení Prvního řádu (=Impéria) a zachránit vězně. Aneb to, co jsme viděli již několikrát.

Smrt Chewbaccy a zničení dýky, která hlavní postavy posléze dovedla k Hvězdě smrti, by i dávala větší smysl, proč by se chtěl C-3PO obětovat. Hrdinové by neměli jinou možnost, než svého droida obětovat, aby mohli rozluštit sithskou dýku. Navíc smrt našeho oblíbeného Chewieho by byla další velkou ranou pro princeznu Leiu, která zkrátka jako jediná musela zemřít vzhledem k nešťastnému osudu herečky Carrie Fisher.

Samotný příběh princezny nelze moc hodnotit, Abrams zkrátka pracoval s natočeným materiálem, který měl k dispozici. Zde měl svázané ruce a vyčarovat se toho moc nedalo. O to více bolí, že studio Disney nakonec v Epizodě VIII nenechalo Luka Skywalkera naživu místo Leii Organy, kdy se její smrt nabízela (shodou okolností) na zlatém podnosu. Vzhledem k návratu Palpatina, kterého mistr Jedi velice dobře znal, by do příběhu Luke více pasoval, který by mohl přispět osobními zkušenostmi se setkání s císařem. Ale nemá smysl plakat již nad rozlitým mlékem.

Celá Epizoda IX působí jako videohra, kde se neustále putuje z bodu A do bodu B, kde je nutné něco ukrást, abyste se mohli dostat do bodu C, kde potkáte jinou postavu, která vás vrátí zpět do bodu B, kde zachráníte zdánlivě mrtvou postavou, a vydáte se do bodu D. A takto stále dokola. I když Oscar Isaac a John Boyega působí jako podpůrné postavy příběhu velice dobře, nelze se zbavit pocitu, že jsou ve finále oba hrozně zbyteční. Film o nich není a vlastně ani nikdy nebyl.

(Pouto mezi Rey a Benem je to nejzajímavější na celé nové trilogii. Foto: Disney)

A nyní se přesouváme k samotnému závěru filmu. I když je Palpatine ďábelský, o jeho návratu mezi živé se dozvídáme pramálo, stejně tak o jeho potomcích či samotném plánu Imperátora, který byl tak skvěle prokreslen v prequelové trilogii. Celý návrat Impéria působí tak trochu nedotaženě a kromě pár zaparkovaných destruktorů na odlehlé planetě, se nedozvíme zhola nic. Kromě nějakých hlubších dialogů se samotným císařem se ovšem Abrams upíná ke klasickým větám typu zabij mě ve svém hněvu a dokonči cestu k temné straně. Zatímco tato věta skvěle fungovala v Návratu jediů, v roce 2019 to působí již ohraně a lacině.

Naprosto přirozený přechod Anakina Skywalkera v Epizodě III na temnou stranu, kdy je císařem dokonale sveden, je něco, co chybělo jako sůl v tomto filmu. Abrams pouze vývoj postavy naznačí, ale když už má figurky na svých místech, najednou se bojí s nimi udělat finální tah. A místo propracovaných dialogů se bohužel vracíme ke krkolomným frázím, které na diváka už po těch letech zdaleka tak silně nepůsobí.

Doba se posunula a i filmový divák se vyvinul. A to je zřejmě to, co si Abrams a Disney stále neuvědomují. Nostalgické scény, které nás bijí do očí, jsou sice fajn, ale film nepřináší absolutně nic nového. Sice tu máme kupu nových planet, které jsou ale prakticky bez nápadu a vizuálem neohromí. Odboj je pouze převlečená Aliance s X-Wingy a První či Konečný řád se od Impéria liší pramálo. Celá trilogie je bohužel svým vizuálem pouze vzdáním holdu původní trilogii. A nutno podotknout, že se na ní šíleně rychle zapomene.

Jak celý film hodnotit? Rozhodně se nejedná o špatný snímek. Abrams dělal, co mohl a měl dokonce i nápady. Problém je, že vše působí hrozně uspěchaně, nedotaženě a nedokončeně. Scénář by potřeboval revizi, větší péči a celkově učesat. Z návratu císaře se mohlo vymáčknout daleko více. Stejně tak z postav, které měl Abrams k dispozici. Ovšem strach udělat něco nečekaného zřejmě nezvítězil a Abrams to celé zahrál na jistotu.

(Návrat některých postav potěší. Foto: Disney)

Nutno říci, že i to se mu ve finále nepovedlo. Epických scén je málo a hlavně závěrečná část filmu je nepovedená. Zatímco ta první má spád a příběh plyne, ve druhé části se začíná vše (příběhově) rozpadat, což už se mu nepodaří zachránit v části třetí. Celá bitva o galaxii působí zvláštně a na bitvu o Endor budeme s radostí vzpomínat. Vzpomeňme si na Rogue One a bitvu nad Scarifem, která byla choreograficky o dvě třídy lépe zpracovaná. A to jsme postavy znali dvě hodiny, ne tři filmy.

Samotné volání o pomoc neviditelným spojencům je o to méně uvěřitelné, když jsme za tři díly žádné spojence nepoznali. Scéna, která měla konkurovat filmu Avengers: Endgame, kdy Stevu Rogersovi přišlo na pomoc tucet postav, které divák zná a má k nim nějaký vztah, zde nefungoval. Sice v bitvě o celou galaxii někdo přijel, ale my prakticky nevíme kdo, protože buď jsme v nové trilogii nikoho nepoznali, kdo by teoreticky mohl přijet, nebo jsou zkrátka všechny postavy ze starých filmů mrtvé.

Smutný fakt je také ten, že jsme se v podstatě za pět filmů od Disneyho nedočkali ani jednoho pořádného souboje se světelnými meči. Kde jinde už měl být, když ne v Epizodě IX a závěrečném díle celé ságy? To je zřejmě něco, co fanoušci Abramsovi neodpustí. Poslední Palpatinův souboj se dvěma světelnými meči proti Rey a Benovi (Maul a jeho bratr Savage Opress ze seriálu The Clone Wars zdraví) za doprovodu Duel of the Fates je bohužel zbožným a nenaplněným přáním. A těch věcí je samozřejmě více.

Zhodnocení

J. J. Abrams v samotném závěru přišel s dobrými nápady, které ale dostatečně nerozvinul a nedotáhl do konce. Ve filmu se mísí několik nesourodých příběhů, které se postupně rozvíjejí, ale když už je nám naznačena nějaká slibná cesta, okamžitě z ní sejde a Abrams vše zahraje do outu. Jedná se tak o zcela průměrný film, na který se bohužel dlouho vzpomínat nebude. Zapomene se na něj stejně rychle jako na celou novou trilogii, která bohužel působí zcela zbytečně a jako celek nefunguje.

Hodnocení: 65%

P.S.: Možná by ve finále bylo lepší, kdyby ta Rey na trůn usedla, přijala ochotně své dědictví, které ji bylo odkázáno. A Ben jako poslední z jediů a Skywalkerů by poslední hrozbu zahnal. Možná i samotný název Vzestup Skywalkera by dával daleko větší smysl a návrat na Tatooine na domovskou farmu Larsů by nebyl jako drátem do oka.


Jít na Star Wars | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!