Že se tvůrci seriálu The Expanse snaží držet reality, to už víme. Ale lze jim věřit úplně všechno? Mrkněte se, jak je to s gravitací, sexem ve stavu beztíže i se závislostí na neustálém kontrolování nových e-mailů.
Jako již tradičně na všechny otázky odpovídali Daniel Abraham, Mark Fergus a Hawk Ostby, tvůrci a producenti seriálu (Daniel je také jednou polovinou autorského dua, které stojí za knižní předlohou). Co tedy divákům prozradili?
V první sérii jsme mohli vidět Holdena, jak si užívá sex ve stavu beztíže a pak se rozplácne na podlaze. Ve druhé epizodě druhé série jsme mohli vidět Millera, jak si pluje vzduchem a pak najednou spadne na zem. Když zrychlíme z nuly na 1 G, co se vlastně děje?
Daniel Abraham: Je to vlastně jinak než to, co jste viděli v první sérii – tam šlo o náhlý nápor gravitace, když byly nahozeny motory. Je to stejné, jako když se výtah najednou rozjede nahoru. Ve druhé sérii jde vlastně o odstředivou sílu. Jde o ten okamžik, kdy Rosinanta zastaví v doku a Miller pak okamžitě zrychlí díky odstředivosti. K tomu okamžitému pádu dojde při přechodu z klidu do pohybu.
Hawk Ostby: Samozřejmě jsme se hlavně snažili zdůraznit Millerovu absolutní neznalost vesmíru. Je to pozemská krysa z Ceru. Každý, kdo už někdy na vesmírné lodi byl, ví, co přijde.
Mark Fergus: Když se zapnou varovná světla, všichni se něčeho chytí. On ale nic neví, takže… nemá ani tušení.
Hawk Ostby: Takže pak jen zmateně povídá: „Kde mám botu?“ Nesnáší vesmír.
Mark Fergus: Byl to prostě vtipný způsob, jak ukázat, že on na loď nepatří.
Na konci druhého dílu dojde na úžasnou bitvu s elektromagnetickými děly. Rosinanta dostane hned několik zásahů. Co se stane, když se ve vesmíru prorazí plášť lodi?
Daniel Abraham: Záleží na tom, jestli je uvnitř loď natlakovaná a plná kyslíku. Jedna z věcí, kterou jste mohli před bitvou vidět, bylo vypumpování veškerého vzduchu z Rosinanty ven. Pokud by to neudělali, vzduch by se vyhrnul ven dírami v plášti a díky tomu by měli jednu trysku navíc – se kterou však nepočítali a kterou nejde ovládat. Tím, že loď předtím vypustili, se tohohle problému zbavili. Jakmile je vzduch pryč a loď dostane zásah, změní se rychlost lodi i tím, že se do ní opře i jen maličkatý střípek energie.
A co teprve kdyby vám vzduch došel. Kdybyste ho nevypustili, neriskovali byste při průstřelu ztrátu veškerého vzduchu.
Daniel Abraham: Přesně tak, pokud mezitím přijdete o všechen vzduch, je to tak trochu Pyrrhovo vítězství. (smích)
Když posádka Rosinanty konečně uvidí vědce na Thothu, ti jsou připojeni na jakýsi přístroj. Co se tam vlastně děje?
Daniel Abraham: Do něj proudí datové streamy z Erosu. Ti lidi jsou v umělém prostředí, v jakési virtuální realitě. Pořád reagují na okolní svět, pořád vidí své okolí, ale také jim do mysli proudí syrová data. A oni jsou schopní skrze ně komunikovat. Je to stejné, jako když pozorujete skupinku dětí, kteří hrají na PS4 a nemluví s vámi. Nechtějí se s vámi bavit. Úplně totéž.
Mark Fergus: To je skvělé přirovnání. Tímhle způsobem přijímají veškerá data. Proudí skrz ně výsledky všech experimentů prováděných na Erosu. Získávají tak data tím nejrychlejším způsobem, a snaží se je uspořádat.
Daniel Abraham: Myslí si, že je to ta nejlepší věc na světě.
Hawk Ostby: Pro ně je to boží. Mnohem zajímavější než cokoli jiného, co se děje kolem.
Mark Fergus: Umřelo 122 tisíc lidí. Takže nejde o to, že by Millera a ostatní neviděli, ale jsou prostě jen závislí na informacích.
Daniel Abraham: Jsou tím naprosto okouzlení a soustředí se jen na to. Nejde je nijak vyrušit, dokud se nezničí jejich vybavení. Pak se proberou z toho tranzu, ve kterém byli.
Hawk Ostby: Je to podobné jako u nás, my jsme závislí na kontrolování e-mailů.
Daniel Abraham: Jo. Když surfujete po internetu a někdo vypne wi-fi, taky jste pěkně naštvaní.
Zdroj a foto: Syfy
Je to stejné, jako když pozorujete skupinku dětí, kteří hrají na PS4 a nemluví s vámi. Nechtějí se s vámi bavit. Úplně totéž. =))))))))))