Po několika hodinách čekání se také James dostavil na setkání s redaktorem The Grand Tour, aby s ním povedl krátký, tříminutový rozhovor. Co zajímavého mu James pověděl?
Zdravím, Jamesi.
Dobrý den.
Takže, moje první otázka –
Jen abychom si to ujasnili, v tomhle rozhovoru jde o to, že máme přesně tři minuty, během kterých se mě musíte zeptat na co nejvíce otázek?
Ano, přesně tak.
A jak si to stopujete?
Na mobilu. Koukejte.
Aha, ano. Ty hodiny v mobilech jsou celkem přesné. Mluvím specificky o hodinách, ale i stopky jsou toho součástí. Většina z nich se pravidelně synchronizuje se serverem, který je sám sladěn s některým velmi přesným zařízením na měření času, nejpravděpodobněji s atomovými hodinami, které jsou zajisté velmi precizní, i když také nejsou neomylné, protože je ovlivňuje spousta vnějších faktorů. Všechny digitální zařízení v našich domovech proto obsahují jisté vymoženosti, aby tyto faktory kompenzovaly.
Ano, takže –
Ale pokud se bavíme o hodinkách, je ironické, že můžete utratit celé tisíce za exkluzivně vyrobené mechanické hodinky, a stejně budou méně přesné než laciné plastové digitální hodinky, které zakoupíte na jakékoliv benzince.
Ano, chápu, ale –
Skutečně, když nad tím zauvažujete, je to jeden z největších úspěchů lidstva, že si můžete za tak malý obnos peněz koupit něco tak přesného, co se týče měření času. Jedním z největších průlomů, který k tomu vedl, byla schopnost regulovat křemen v digitální podobě pomocí elektrického oscilátoru, využívajíc tak piezoelektrický jev místo toho, abychom museli upravovat samotný křemenný výbrus. Nyní je to tak, že čipy v hodinkách dovolují krystalům otáčet se přirozeně a přeskočit krystalový interval, aby kompenzovaly odchylky. Je to velmi chytré a dovoluje vám to přesně měřit čas za cenu jednoho velkého sendviče.
Fascinující, ale doufal jsem, že bychom se mohli vrátit k —
Ale na druhou stranu to také odráží to, co se stalo s cenou sendvičů. Když si půjdete dát sendvič do fastfoodu, dali by jste si sendvič a k tomu možná dostali krabičku hranolek a nějakou limonádu. Vlastně je ta hodnota celkem adekvátní, až na to, že sendvič vám nepoví, kolik je hodin. Ani hranolky. Nebo ta soda. Co mě na tom štve, je, že možná ty hranolky, které jsou započteny v ceně, nechci. Možná chci něco jiného, co v ceně není, ale když se jim to snažím říct, tak pracovníci jsou zmatení. Jako kdyby nechtěli, aby si tam zákazník dělal změny. Nechápu, proč na tom tak lpějí. Myslím, že nám něco tají. Objednali příliš mnoho něčeho a teď se toho chtějí zbavit. Já ale tu jejich hru hrát nebudu. Proto nechodím do fastfoodů.
Chápu, jenom mě zajímalo jestli –
Ale kdyby mi k tomu dali malé, laciné plastové digitální hodinky, tak bych možná měl zájem, protože byste podle mě dostali něco v adekvátní hodnotě vašich čtyř nebo pěti liber. Všechno to precizní inženýrství, ale velmi pečlivě navržené, s dlouhými lety vývoje, dovolilo masivní výrobu a přesnost, o jaké se nám kdysi mohlo jenom zdát.
Jamesi, doufal jsem, že bychom –
Jediným problémem je, že nemůžete sníst malé a přesné hodinky. Můžete to zkusit, ale nedoporučoval bych to. Baterie pro člověka také není vhodná. Nebo byste se mohli zadusit řemínkem. Propána.
Co se děje?
Už nám zbývá jenom deset sekund.
Já myslím, že bychom mohli začít znovu, protože jsem se vás na nic nezeptal.
Ale to by pak bylo proti pravidlům. Jakmile uplynou tři minuty, už s vámi nesmím mluvit. Bylo by to neuctivé.
To ano, ale to pravidlo není napsáno někde v ústavě, můžeme ho porušit. Jestli můžeme, rád bych se zeptal na několik otázek.
Jamesi?
Nemluvíte se mnou, protože již uběhly ty tři minuty?
Skutečně?
Dekuji za váš čas.
Rozhovor byl přeložen z knihy The Grand Tour Guide to the World
Foto: Amazon Prime
