Máme tu středu, což znamená, že si můžete zavzpomínat na třetí epizodu, a pobavit se nad vtipnými momenty mušketýrů s proslulým obchodníkem Bonnairem, který jim dal při cestě do Paříže pořádně zabrat!
1. Mušketýři sledují v hospodě nechvalně známého obchodníka Emila Bonnaireho.
Bonnaire: (Svádí číšnici.) Ocasní pero amazonského papouška, bezpochyby nejkrásnější pták v džungli, ale ani ne z poloviny tak krásný, jako jste vy. Dokonale vám ladí s očima.
D’Artagnan: Svedena brkem? Vážně?
Aramis: Každý umí říct ženě, že je krásná. Přesvědčit ji, aby tomu uvěřila… na to je třeba být génius.
Neznámá žena: (Vejde do dveří.) Emile!
Bonnaire: Dobrý bože!
Neznámá žena: (Vytasí meč.)
D’Artagnan: (Zvedne se, ale Aramis ho zastaví.)
Aramis: Chci vidět, jak tohle dopadne. (Ženy se začnou prát.)
Neznámá žena: (Na Emila.) Zabiju tě!
Bonnaire: Drahoušku, uklidni se, prosím tě. Je na to příliš brzy ráno.
Neznámá žena: (Mušketýři konečně zasáhnou.) Nepřibližujte se.
Aramis: Před chvílí jste ho chtěla zabít.
Neznámá žena: Já mám na to právo. Vy ne. (Začne se s nimi prát.) Přestaňte! Nesahejte na mě! (Kousne D’Artagnana.)
D’Artagnan: (Zařve.) Ona mě kousla! Co s ní?
Neznámá žena: Mám jméno. Jsem Maria Bonnaire.
Bonnaire: Pánové, má žena.
Aramis: To mnohé vysvětluje.
Porthos: Skrýváš nějaké zbraně, o kterých bychom měli vědět?
Bonnaire: Ne. Ne, nikdy nenosím žádné skryté zbraně.
Porthos: (Prohledá ho a objeví pistoli.) Hmm.
Bonnaire: Na tuhle jsem úplně zapomněl.
Porthos: To se stane snadno.
Bonnaire: Oh, um, prokažte mi poslední laskavost, než pojedeme. Pár chvil o samotě s mojí ženou.
D’Artagnan: (Zasměje se.) Musíte si myslet, že jsme hloupí.
Aramis a Porthos: Hmm.
D’Artagnan: Velice se omlouvám, zřejmě jsme. (Zakroutí hlavou.)
2. Bonnaire a jeho manželka předstírají milování, přičemž se snaží dostat ven, zatímco Porthos s Athosem čekají za dveřmi jejich pokoje.
Bonnaire: Ach, má lásko! Byl jsem tak dlouho na moři a všechny mé touhy se nakupily.
Maria: Už skoro…
3. Bonnairovi se podaří utéct z domu a odjíždí s přítelem schovaný ve voze, ale mušketýři ho překvapí.
Porthos: Ha-Ha! Být vámi, tak si sednu sem. Jsem si jistý, že to vašemu příteli vadit nebude. (Namíří na jeho přítele zbraň a ten uteče.)
Aramis: S manželkou všechno urovnané?
4. Mušketýři cestují s Emilem do Paříže.
Bonnaire: Můj otec mě vychoval na příbězích o velkém hrdinství mušketýrů.
Porthos: Co byl zač? Nostradamus? Náš pluk tenkrát ještě ani neexistoval.
Bonnaire: Můj příteli, příběhům, které vám mohu vyprávět, jen stěží uvěříte.
Porthos: Jo? Zkuste to.
D’Artagnan: (Na Athose.) Víš, že bychom pravděpodobně byli rychleji v Paříži i pěšky, než s tímhle?
5. Mušketýři zjistí, že je někdo sleduje.
Aramis: Vyjděte ven a uveďte svůj záměr!
Athos: To bylo velmi formální.
Aramis: Potrpím si na zdvořilost. (Začne bitka.)
Bonnaire: Pánové, dovolte mi, abych vám představil svého obchodního partnera Paula Meuniera.
Aramis: Na první pohled bych řekl, že vaše partnerství lehce drhne.
Meunier: (O Emilovi.) Bez něj neodejdu.
Athos: Tak to je nemilé, protože ani my ne.
Bonnaire: Já k tomu asi nic říct nemohu, že?
Athos: O vašich pohledávkách vůči Bonnairovi budu informovat Kardinála.
Meunier: Jak můžu vědět, že mě nezradíte?
Athos: Budu předstírat, že jsem to neslyšel.
6. Aramis ošetřuje zraněného Porthose.
Porthos: Přijdu o ruku?
Aramis: Ne, ale mohl bys přijít o život.
7. Athos přivede mušketýry a Emila do svého domu.
Bonnaire: Něco vám povím. Jestli je tohle místo na prodej, měl bych zájem.
Athos: Není.
Bonnaire: Ne, máte pravdu. Je trochu ponuré.
Porthos: Nebylo by tu něco na zmírnění bolesti?
Athos: Víno.
Bonnaire: Ach, já mám něco lepšího. Láhev rumbullionu. Osadníci ho vyrábějí z cukerné melasy. Je tak silný, že mu říkají Kill-Devil, zabiják ďábla.
Porthos: Je načase se seznámit.
8. Aramis se vyptává Athose na jeho minulost.
Aramis: Ty jsi byl hrabě de la Fere? Urozený synek? Kolik sluhů jste tady měli?
Athos: Ani ne 20, včetně mého komorníka a hospodyně.
Aramis: Takže jsi žil celkem skromně?
Athos: Sluhové mě znervózňují.
9. Mušketýři se připravují operovat Porthose.
Bonnaire: Poslyšte, jestli… jestli by vám to nevadilo, tak bych raději… počkal venku. Při pohledu na krev se mi dělá trochu slabo.
D’Artagnan: (Stojí mezi dveřmi.)
Bonnaire: Nebo tady mohu zůstat.
Porthos: Aramis to s jehlou umí. Měl být švadlenka.
Aramis: Můžete připravit pacienta.
Athos: Porthosi? (Dá mu ránu pěstí do obličeje.)
Bonnaire: Dobrý bože, co jste to za zvířata?
Athos: S Porthosem je to tak nejlepší. Mluví z nás zkušenosti.
10. Bonnaire si rýpne do Athose ohledně přespání v jeho domě.
Bonnaire: Asi ti nebude vadit, když tady strávíme noc, že ne, Athosi? Musí to tu vyvolávat spoustu starých vzpomínek.
11. Porthos se probudí s bolavým obličejem.
Porthos: Někdo mě praštil?
D’Artagnan: Nebuď směšný.
12. Bonnaire si plánuje svoji další cestu a Porthos by se rád podíval.
Porthos: Rád se učím novým věcem.
Bonnaire: Ah! Takže jste autodidakt?
Porthos: (Nechápavý výraz…)
Bonnaire: To znamená samouk.
13. D’Artagnan vytáhne zbraň na přijíždějící Bonnairovo manželku Mariu.
D’Artagnan: (Aramis se na něj divně podívá…) Pořád mám jizvu z posledně, když jsem ji podcenil.
D’Artagnan: (Maria předstírá, že je zraněná.) Dovolte mi, abych vám pomohl dolů.
Maria: (Vytáhne zbraň.) Pouč mě ještě jednou a přijdeš o hlavu. Odhoďte zbraně.
Bonnaire: Oklamala jsi dokonce i mě. Moje drahá.
14. Bonnaire se snaží ujet mušketýrům, ale kůň mu stávkuje.
Bonnaire: No tak. No tak, no tak, ty ničemná herko, pro lásku Boží!
D’Artagnan: Klasická chyba. Kůň může běžet tryskem nanejvýš dvě míle. Kdybyste jel pěkně cvalem, možná by jste nám unikl.
Bonnaire: Ano, myslím, že kdybych byl farmářský chlapec, tak bych takové věci také věděl.
D’Artagnan: Teď… slez dolů. Zpátky půjdeš pěšky. Toho koně necháš odpočinout.
15. Porthos a Bonnaire si povídají o obchodování s otroky.
Porthos: Takže, jaké to je… Kupovat si lidi? Asi musíš mít nákupní seznam.
Bonnaire: Vlastně mám. Celé je to díku tomu mnohem jednodušší.
Porthos: To se vsadím.
16. Mušketýři se chystají co nejrychleji odjet s Emilem do Paříže.
Bonnaire: A co můj vůz? Mám v něm dary pro krále.
Porthos: Vůz zůstane tady. Musíme se dostat co nejrychleji do Paříže.
Bonnaire: Co si asi tak myslíte, že mi udělá, až zjistí, že pro něj nemám žádný dar?
Aramis: Řekl bych, že nic hezkého.
17. Bonnaire stávkuje při cestě do paláce.
Bonnaire: Odmítám jet do paláce na oslovi a mám právo požadovat nové oblečení.
Porthos: Jaké právo?
Bonnaire: Právo každého muže k dobrému zacházení. Spravedlnost, důstojnost. Aspoň trošku důstojnosti.
Aramis: Víš, jak ironicky to zní z úst obchodníka s otroky?
Bonnaire: Ano, na to už jsem taky myslel. S otrokářstvím už končím. Díky, že jste mě inspirovali k novému… Emilu Bonnairovi.
Porthos: Řekl bys úplně cokoliv, aby sis zachránil svou vlastní kůži.
Bonnaire: No, samozřejmě, že ano. Kdo taky ne?
18. Milady navštíví Constance doma a vyptává se jí na D’Artagnana.
Milady: S D’Artagnanem se nějaký čas známe. Dalo by se říct, že jsme důvěrní přátelé.
Constance: Jste jeho milenka?
Milady: Mám k němu mateřský vztah.
Constance: Nejste dost stará, abyste mohla být jeho matka.
Milady: No, možná, že mateřský… není tak úplně správný výraz.
19. Obchodník Bonnaire dorazí ke Kardinálovi.
Bonnaire: Pokud bych mohl… dostat svolení, ehm… rozvinout své plány podrobně?
Kardinál: Určitě. Rozviňte je tak, jako kdyby na tom závisel váš život. Což, mimochodem… závisí.
20. Aramis a Porthos se zajímají, jak dopadl Bonnaire u Kardinála.
Porthos: Poprava? Uvěznění?
Aramis: Bičování?
Bonnaire: Ne tak docela, ne. Ne, s Kardinálem jsme se dohodli na založení akciové společnosti. Souhlasil, že investuje… 10000 liber z jeho vlastních peněz a já hodlá založit tabákové plantáže po celých Antilách.
Porthos: Na těchto plantážích… budou pracovat otroci?
Bonnaire: Ano. Ano, samozřejmě, že ano. Zrovna se chystám do Le Havru, abych si pronajmul loď.
Aramis: Myslel jsem, že už jste s otrokářstvím skončil?
Bonnaire: Okolnosti, přátelé. Přizpůsobovat se okolnostem.
21. Mušketýři sedí u stolu v hospodě po nafingované bitce.
Porthos: Přiznej to. Vystrašil jsem tě.
Aramis: ÁÁÁ! Úplně se mi třásla kolena.
22. Athos chce poplácat Porthose po rameni.
Porthos: (Zastaví ho.) Pozor na mé zranění.
Aramis: Pozor na mé šití.
Jak se vám líbil obchodník Bonnaire, který nás celý díl neskutečně bavil? A které scénky z třetího dílu patří k vašim nejoblíbenějším :)?
Foto: BBC
#2 archetta: no s těma 20 sluhama je to asi tak, že vzhledem k velikosti jeho domu je to celkem málo, vezmi si: 1.komorník 2.hospodyně 3.kuchařka 4.kuchařka 5.kuchařka 6.nosič jídla 7.nosič jídla 8.nosič jídla 9.podkoní 10.podkoní 11.prostě jenom poskok 12.poskok atd atd takže jich měl celkem málo, vzhledem k tomu, že tam bydlel s Milady, bratrem a jeho snoubenkou
Bonnaire: Pánové, má žena. Aramis: To mnohé vysvětluje.
Bonnaire: Ne. Ne, nikdy nenosím žádné skryté zbraně. Porthos: (Prohledá ho a objeví pistoli.) Hmm. Bonnaire: Na tuhle jsem úplně zapomněl. Porthos: To se stane snadno.
Meunier: Jak můžu vědět, že mě nezradíte? Athos: Budu předstírat, že jsem to neslyšel.
Porthos: Přijdu o ruku? Aramis: Ne, ale mohl bys přijít o život.
s těma 20 sluhama jsem to moc nepochopila, mně to přijde hodně… (a ironie to podle mě nebyla)
Athos: Porthosi? (Dá mu ránu pěstí do obličeje.) Bonnaire: Dobrý bože, co jste to za zvířata?
ale jinak krásná bitka žen, škoda že v sérii byla v podstatě jen jedna :)
#3 RivairaNejlepsi: Aramis: Každý umí říct ženě, že je krásná. Přesvědčit ji, aby tomu uvěřila… na to je třeba být génius.