True Detective: Trefa do temného

Stanice v HBO v noci na dnešek odvysílala první epizodu své chystané novinky True Detective. Podle hvězdného obsazení i masivní propagace do něj vkládá velké naděje. A rozhodně ne neprávem. Temný případ totiž už od první epizody slibuje vynikající podívanou.

Hollywoodské hvězdy v hlavních rolích televizního seriálu. Před pár lety se taková představa zdála nemyslitelná. Nyní se ale tyto pomyslné hranice bourají a s jejich pádem přichází i nová vlna televizní zábavy. Woody Harrelson (Tahle země není pro starý, Sedm psychopatů) a Matthew McConaughey (Obhájce, Sahara) společně stanuli v nové osmidílné sérii stanice HBO, která slibuje, že nám vyrazí dech.

(Detektiv číslo jedna. Woody Harrelson jako rázný Martin Hart. Foto: HBO)

Martin Hart (Harrelson) a Rustin Cohle (McConaughey) jsou dva louisianští detektivové, které v lednu roku 1995 povolají k podivnému případu. V nehostinné jižanské (takřka) pustině nalézají zohavené tělo mladé dívky se svázanými končetinami, nasazenou korunou z paroží, zvláštními symboly na kůži a jakýmsi ďábelským znamením stojícím opodál. Na první pohled je jim oběma jasné, že jde o práci zvráceného a pravděpodobně i sériového vraha. Tisk mluví o satanismu, zločinech proti křesťanství a mezi obyvateli vražda vyvolává obrovské pozdvižení. Kdy vrah udeří příště? Kolik už má za sebou obětí? Hart s Cohlem se pouštějí do vyšetřování, o kterém ještě ale vůbec netuší, že jim zcela změní celých sedmnáct let jejich života.

Rokem 1995 totiž všechno jen začíná. Jak se postupně dozvídáme, celý případ sledujeme retrospektivně z výslechové místnosti, kde v roce 2012 vzpomínají zestárlí Hart i Cohle na celý případ – každý po svém. Oba dva se vrací k událostem z roku 95, k pokračování případu v roce 2002, ale až v samotném závěru se dovídáme, proč byli oba detektivové po dalších deseti letech předvoláni k výpovědi. Staré rány se totiž začínají opět otevírat.

(Hartův výstřední parťák Matthew McConaughey jako Rustin Cohle. Foto: HBO)

Přestože je záhadný a brutální případ na první pohled hlavní dějovou linií seriálu, tvůrci seriálu Nic Pizzolatto a Cary Fukunaga sami důrazně poznamenávají, že Temný případ je hlavně příběhem dvou zcela odlišných mužů, kteří se v průběhu sedmnácti let mění a s nimi i jejich vztahy a okolí. A vskutku. Martin Hart, zásadový policista, sdílný a konzervativní muž je postaven do pozice vedoucí postavy, která určuje směr děje a o níž se v prvním díle mnoho dozvídáme. Naopak jeho kolega Cohle je uzavřený, přímočarý a výstřední podivín, který svou nesnesitelnou povahou neustále čeří vody, které se Hart mermomocí snaží uklidňovat. Oba dva tak dohromady vytvářejí jakési akčně-reakční duo, přičemž právě akční prvek jí dodává Cohle, který – bez skrupulí řečeno – má prostě koule.

Jeho záhadná a zjevně pošramocená minulost se tak pro diváka stává stejnou záhadou, jakou případ samotný, a na chvíli se možná přistihněte s myšlenkou, že vlastně nevíte, čí příběh vás přitahuje víc. Zatímco Hart se za posledních sedmnáct let v chování příliš nezměnil, Cohle se od své mladší verze z devadesátých let liší zásadně, na čemž má lví podíl hlavně McConaugheyho skvostný herecký výkon. Vše navíc podtrhuje drsné a syrové prostředí divoké přírody a jižanských ghett, jejichž obyvatelé mají v životě jednu jedinou jistotou, a sice zoufalství a víru. Kladený důraz na detaily a rozličnost četných a kontroverzních postav už jen dotvářejí podtón hluboké a komplexní detektivky, či spíše napínavého thrilleru. I proto také seriálu svědčí poněkud rozvláčné vyprávěcí tempo, odehrávající se navíc ve třech časových rovinách, aby se divák dokázal do případu náležitě vpít a sžít se s ním podobně jako jeho vyšetřovatelé.

(Rázovitá Louisiana, perfektní místo pro zločin i seriál. Foto: HBO)

Osmidílný Temný případ je slovy Woodyho Harrelsona film, který jen sledujete v epizodách. Scenárista Nic Pizzolatto jej představuje jako štvanici. Jak Harrelson tak i McConaughey se shodují v tom, že na ničem podobném ještě nikdy za svou kariéru nepracovali. Všem je třeba dát za pravdu, protože Temný případ není nic, co jste v televizi dosud viděli, přestože obdobné procesuální drama představuje dánský Forbrydelsen či jeho americká verze The Killing, na níž ostatně Pizzolatto částečně pracoval. Temnému případu však zcela bez diskuzí nejvíce přísluší srovnání s thrillerem Sedm Davida Finchera – brutální vraždy, zvrácený vrah a dvojice charakterově odlišných detektivů, kteří mají objevit něco děsivého.

Jako předchozí zmíněná díla je i Temný případ nervydrásající skládačkou, jež slibuje divákovi, že až si výsledný obrázek složí, zůstane sedět s vyraženým dechem. A je také důkazem, že televizní produkce nabývá na síle, a že peníze do ní nalité se zcela jistě vrátí, ať už v podobě blyštivých ocenění či masového diváckého zájmu a uznání. Teprve teď totiž začne hlavně mezi kabelovými stanicemi (a prémiovým Netflixem) boj o to, komu se podaří přivést na svět vybroušenější diamant televizní zábavy. A my, jakožto diváci i kritici v jedné osobě, proto můžeme jedině jásat. Temný případ je jedním z příslibů dobrých časů.