V osmapadesátém čísle komiksu se do příběhu vrací Morgan Jones, kterého jsme naposledy viděli v prvním čísle. Tvůrce komiksu prozradil, proč se tak rozhodl, a také odhalil, že v seriálu se měl Morgan přidat ke skupině mnohem dříve.
Bylo tohle další převratné číslo, které změnilo celý příběh? Další vysoko nastavená laťka? Nebo jenom kapka v moři? To rozhodněte vy, věrní čtenáři!
Přijde mi, že tohle číslo mělo jisté téma, možná poprvé od začátku příběhu, které je odhaleno na konci. Rick, Abraham a Carl mluví o všech hrozných věcech, které doteď museli udělat, a jak je tenhle svět změnil. A pak narazí na Morgana, který zabíjí lidi, aby nakrmil svého zombie syna. Nakonec si řeknou: „Kdo jsme, abychom ho soudili?“
To je ta super část tohohle komiksu. Ukázat něco, co by bylo ve skutečném světě nemorální, ale v zombie apokalypse si postavy řeknou: „Už jsem viděl horší věci“. Měl bych se divit, že i po 16 letech je pro mě tenhle komiks emocionální?
Podívejme se na papír. To je ale binec. Tolik se tam toho děje. Dokonce jsem si nakreslil nějaké oči a nos protože… jsem se nudil? Fajn. Tak se do toho dejme a rozeberme si to.
Pravý horní roh. Poznamenal jsem si tam další svazek o šesti číslech, kde jsem si napsal „ještě nemůžou dojet do Washingtonu“. Možná si to nepamatujete, ale kdysi byl na Comic-Conu v San Diegu plakát, který ohlašoval „cestu do Washingtonu“. Ten plakát obsahoval obálku 69. čísla dávno předtím, než bylo v plánu, že to bude obálka toho čísla. Měl jsem ten obrázek, věděl jsem, že se příběh přesune do Washingtonu a že tu obálku použiju, když se tam dostanou… ale netušil jsem, kdy k tomu dojde. Takže tady jsem si to zapsal, abych věděl že to je začátek cesty, ne její konec.
Pod tím je nějaká poznámka o tom, že Dale a Andrea najdou policejní stanici nebo školu, ve které by se chtěli usadit.
Dále je tam nepoužitý Carlův dialog, u kterého lituju, že jsem ho tam nikdy nedal: „Před rokem jsem chtěl videohry. Teď chci jenom nějaké bezpečné místo k životu. Takhle vypadá dospívání?“
Ve středu stránky je seznam postav. Přidal jsem Morgana, protože jsem ho plánoval vrátit do příběhu. Jako dítě mě vždy štvalo, když v seriálu představili skvělou postavu, která se objevila pouze na jednu epizodu, a pak už nikdy víc. Když se objevila nová postava a zůstala se skupinou, to mi tehdy přišlo jako velká vzácnost. To je jeden z důvodů, proč se moje obsazení postav neustále měnilo a vyvíjelo. Přišlo mi to přirozenější. Bohužel jsem nevěděl, že to tak bylo kvůli nedostatku peněz a nedostupnosti herců a jiným věcem ze skutečného života dospěláků.
Takže bylo hrozně ironické, když nám trvalo tak dlouho vrátit Morgana do seriálu. Chtěli jsme z něj udělat hlavní postavu již během druhé série. Ale zmohli jsme se jenom na jednu epizodu během třetí série a pak se konečně objevil až během páté řady. To, co jsem v dětství nenáviděl, mě přišlo strašit.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Tady vidíte, jak dnes píšu komiksy. Rovnou si vypíšu i jednotlivá okénka na dané straně.
2. „Abraham poví svůj příběh.“ Tak jednoduchá poznámka, a roztáhne se to na pět stran. Můžete si tam všimnout namačkané kousky dialogů. Měl jsem nějaké záchytné body, kterých jsem se chtěl držet, ale většinu jsem napsal za pochodu.
4. Nevím, kdy jsem se rozhodl nechat tuhle scénu tak protáhnout. Původní plán byl, že Abraham poví svůj příběh, pak zase Rick, a pak zjistí, že Carl byl celou dobu vzhůru a poslouchal, a překvapí je tím, že také řekne něco o sobě. Ale původně to bylo naplánováno na 4. stranu. Občas se něco takového přihodí, prostě si řeknu, že uvidím, jak dlouhá se ta scéna nakonec stane, a pak se tomu přizpůsobím. Proto tahle scéna skončila až na 9. straně.
6. Takže tohle se posunulo na 10. stranu.
11. Tohle je důkaz toho, že jsem nejdříve napsal první polovinu obsahu, a pak se k tomu vrátil a dokončil zbytek.
12. „Dorazí do Cynthiany,“ mého domovského města a také města, odkud pochází Rickova rodina a kde je teď Morgan. Nakonec jsem to tam nedal, proto je to napsáno slabším odstínem a ignorováno.
18. Odhalení zombie Duanea zůstává na této straně.
20. Tohle se posunulo na 21. stranu. Strávil jsem víc času Morganovým emocionálním výlevem. Jak můžete vidět, Morgan zabil pouze tři lidi, ale myslím, že ve výsledku to bylo moc málo.
22. Tady jsem si znovu vypsal i okénka, i když jsem se jich moc nedržel. A kreslíři vždy řeknu, že se jich nemusí striktně držet. Pouze mi to pomáhá rozvrhnout si dialogy a ujistit se, že tam toho není příliš mnoho. Někteří kreslíři to oceňují a drží se toho. Jiní to ignorují a dělají si to podle sebe. Já mám rád oba přístupy.
Foto: Image Comics
