Poslední číslo patnáctého svazku přináší velkou změnu. Rick svého protivníka nezabije, jako by to udělal dřív, ale promluví si s ním a nechá ho jít. Na konci čísla pak mezi Rickem a Andreou přeskočí jiskra, což je začátek jednoho z nejdelších vztahů v komiksu.
Tohle je dobrý mezník v evoluci Ricka a dalších postav. To, že Rick nechá Nicholase žít, je velká věc. Tohle je nový Rick Grimes, nový způsob přežívání. Rick je jiný, než byl před dvaceti čísly. Věci se vyvíjejí.
„Glenn ve městě,“ to byla obálka tohoto čísla. Zdá se, že jsem kompletně vzdal snahu o to zapracovat obálky do čísla. Bylo to pro fanoušky frustrující? Možná. Tehdy jsem si říkal, že dostatečně napínavý příběh bude uspokojivým odškodněním.
Podívejte se na tu malou kresbu z Invincible! No není ta hrozná malá čmáranice úžasná? Sledujete seriál Invincible? Měli byste! Lidé to milují, přísahám! Nejsem jediný. Je to velmi oblíbené. Netuším, proč jsem to tam nakreslil. Nic specifického si nevybavuju.
Uprostřed papíru je poznámka: „Velká stmelovačka na konci? Nebo je to hloupost?“ Hezké ode mně, že zpochybňuju své návrhy již v začátcích. Myslím, že jsem plánoval udělat nějakou velkou grilovačku nebo něco podobného, co by stmelilo skupinu. Další nápad, který skončil v koši.
Vpravo dole: „Scéna z prvního čísla? Carl místo Ricka?“ Nevím, kam jsem to chtěl zařadit. Byl to zajímavý nápad. Viděli bychom, jak se Carl probere z kómatu přesně tak, jako se v prvním čísle probral Rick… i když nevím, jak bych to udělal tak, aby to dávalo smysl. Asi proto jsem to nakonec nepoužil.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. „Rick čelí Nicholasovi.“ Je tam menší gramatická chyba. Trapas.
2. Tady žádná změna.
3. Zůstala scéna, ve které Rick míří na Nicholase, ale přidal jsem scénu, kde si Nicholas myslí, že ho Rick zabije za to, co udělal, a Rick řekne, že ne. Jsem si jistý, že jsem to měl v plánu, pouze jsem si to nezapisoval.
5. V nějakém okamžiku jsem si uvědomil, že bude lepší, když se nebudu tolik soustředit na to, jak Rick mluví na Nicholase, ale místo toho nechám Ricka, aby nastavil druhou tvář a všem vysvětlil své chování.
6. Silná scéna „Jděte domů“ vznikla až na poslední chvíli. Podle mě je to mnohem lepší zakončení scény.
7. „Zastaví se – jde se podívat na Carla.“ Myslím, že ta scéna funguje dobře, ale původně asi vznikla pouze proto, aby mohlo čtenáře po otočení stránky překvapit, že je Carl vzhůru.
8. – 11. Tahle scéna se změnila ve velký rozhovor s Carlem. Nechal jsem si místo pro případné rozšíření, proto u desáté stránky není poznámka. Vždy dopředu vím, kdy nechám dialogu volný průběh a nechám si volné místo.
12. – 13. Tady žádná změna. Chudák Nicholas.
15. Očividně jsem neměl vůbec tušení, o čem tahle scéna je. Asi jsem cítil potřebu ukázat Abrahama a Holly.
16. – 17. Podle šipek můžete vidět, jak se tohle rozšířilo.
18. – 19. „Chtěl jsem Nicholase zabít. Bylo to mnohem těsnější, než si dokážu přiznat.“ To byl základ této scény. Myšlenka, kolem které jsem chtěl stavět. Původně to měl být obrázek na celou stranu, ale plány se změnily.
20. – 21. Nádherný velký obrázek hlavy postavy. Takové miluju.
22. A začátek vztahu Ricka a Andrey. Jupí! Ale tak brzy po smrti ubohé Jessie… no nic. „Podívej se kolem sebe, Ricku…,“ to jsem vyhodil, ale zůstalo tam: „Už jsi zapomněl? Smrt již není tak definitivní, jako bývala,“ což vede k Andreině větě: „Je čas začít zase žít.“
Foto: Image Comics
