V roce 1992 spatřila světlo světa závěrečná část filmové trilogie Evil Dead, která z ní ale zároveň nejvíce vystupuje. Armáda temnot totiž opouští nejen onu děsivou lesní chatu, ale i pro celou sérii do té doby ikonický hororový nádech a naopak nabízí zábavnou fantasy jízdu plnou kultovních hlášek.
Základní informace
Originální název: Army of Darkness
Premiéra: 9. října 1992 (festivalová premiéra)
Režie: Sam Raimi
Scénář: Sam Raimi, Ivan Raimi
Hudba: Joseph LoDuca, Danny Elfman
Hrají: Bruce Campbell, Embeth Davidtz, Marcus Gilbert, Ian Abercrombie, Richard Grove, Timothy Patrick Quill, Michael Earl Reid, Bridget Fonda, Patricia Tallman, Ted Raimi
Stopáž: 81 minut (režisérský sestřih 96 minut)
Naše hodnocení: 70 %
Vznik
Po úspěchu Smrtelného zla 2 z roku 1987 byl dalším posunem v kariéře režiséra Sama Raimiho o tři roky později Darkman s Liamem Neesonem, který byl s rozpočtem šestnácti milionů dolarů jeho dosud nejdražším (a naštěstí zároveň i nejvýdělečnějším) filmem.
Díky tomu si tak Raimi, Rob Tapert a Bruce Campbell (kteří se na Darkmanovi rovněž podíleli) mohli dovolit vrátit se ke třetímu dílu jejich hororové série Evil Dead. Po úspěchu dvojky neměl italský producent Dino De Laurentiis problém zaštiťovat i tento snímek, Raimi ale zároveň musel dodržovat svou smlouvu se studiem Universal, pro které měl připravit tři filmy. Prvním z nich byl Darkman, druhým se pak tedy stala Armáda temnot – Army of Darkness (a třetím bylo až v roce 1999 drama s Kevinem Costnerem Hra snů).
Film původně pracoval s názvy jako Evil Dead III: Army of Darkness nebo Medieval Dead (volně přeloženo jako „Středověké zlo“), Universal však tyto návrhy zamítl a požadoval, aby film dokázal stát i sám o sobě bez pojítek na původní dva filmy. To se také do jisté míry povedlo, neboť právě v Armádě temnot s postavou Ashe Williamese opouštíme onu ikonicky děsivou chatu v lesích. Army of Darkness totiž navazuje na konec druhého dílu, kde je Ash ve snaze jednou provždy Zlo zničit vtažen do portálu, který ho přenese do Anglie 14. století.
(Sam Raimi se chystá zaútočit na Bruce Campbella umělým pařátem oživlého kostlivce)
Tento námět Raimi původně plánoval zrealizovat už v rámci Evil Dead II, neměl na to ale dostatečné finance. Armáda získala rozpočet 13 milionů dolarů (dnes v přepočtu zhruba 23 milionů) a stala se tak zdaleka nejnákladnějším dílem celé trilogie. Režie se opět ujal Raimi, který se svým bratrem Ivanem připravil i scénář. Produkci zaštiťoval Rob Tapert a hudbu znovu složil Joseph LoDuca (tentokrát s pomocí Dannyho Elfmana, který s Raimim pracoval na Darkmanovi). Do hlavní role Ashe Williamese se opět vrací Bruce Campbell, avšak jeho přítelkyni Lindu v úvodní rekapitulační sekvenci tentokrát ztvárnila Bridget Fonda, členka slavné herecké rodiny a velká fanynka původních dvou filmů (a dnes dokonce i manželka Dannyho Elfmana). Tím se zároveň ustanovila tradice, že byť se Linda objevuje v celé trilogii, pokaždé je ztvárněná jinou herečkou.
Produkce Armády temnot se diametrálně lišila od předchozích dvou filmů. Natáčelo se buďto ve studiu nebo v odlehlém kaňonu poblíž Los Angeles a Campbell se kvůli své roli musel naučit jezdit na koni a bojovat s mečem. Ostatně celá středověká tematika Armády temnot Raimimu, Tapertovi a Campbellovi dost pomohla v jejich budoucích televizních projektech jako Herkules nebo Xena. Hlavní ženskou roli Sheily ztvárnila americká herečka Embeth Davidtz, hlavního záporáka – zohyzděného Zlého Ashe – si pak střihl sám Campbell.
Co se týče zvláštních efektů, je to právě Armáda temnot, ve které tvůrci nejvíce vzdávají poctu pojetí efektů klasických fantasy filmů, ne nepodobně jako to deset let předtím udělal Souboj Titánů Desmonda Davise. Armáda temnot využívá nejrůznější masky, zadní projekce či stop motion animaci, která v nepopiratelném odkazu na filmovou klasiku Jáson a Argonauti z roku 1963 přivedla k životu především armádu kostlivců. Pokud pak odhlédneme od triků, Armáda temnot ještě více než předchozí film využívá i situačního humoru k uctění amerického komediálního seskupení Three Stooges z poloviny 20. století, na kterém Raimi, Tapert a Campbell vyrůstali.
Produkce Armády temnot nebyla v žádném případě jednoduchá a sám Campbell si z ní odnesl několik menších i větších zranění. Ten pravý boj však začal až v postprodukci, kdy se filmu chopil Universal. Zatímco Dino De Laurentiis dal Raimimu naprostou tvůrčí svobodu, Universal, který zajišťoval distribuci, měl s filmem četné problémy. Studiu se například nelíbil temnější tón některých scén a jiné zase považoval za zbytečné. Asi největší rozepře mezi Universalem a Raimim pak vznikla ohledně původního závěru, který byl podle studia příliš pesimistický a režisér ho proto musel přetočit.
(šéf speciálních efektů Gregory Nicotero připravuje masku démona z jámy na začátku filmu)
Další problém vznikl u organizace MPAA, která novým filmům uděluje „mravnostní“ hodnocení. Zatímco první dva díly Evil Dead nikdy neprošly distribučním studiem a nemusely být tedy omezeny cenzurou, Armádě temnot chtělo MPAA přidělit označení NC-17 (film není vhodný pro děti a mladistvé do 17 let – u nás do 18), což bylo pro Universal nepřijatelné. Raimi proto musel film nadále sestříhat, aby spadal do kritérií označení R (do 18 let pouze s doprovodem rodičů). Bruce Campbell na svých četných fanouškovských vystoupeních na tuto kauzu často vzpomíná a vtipkuje, že zatímco Mafiáni Martina Scorseseho z roku 1990, kteří jsou od první scény plní explicitně brutálních scén, dostali R, Armáda temnot měla kvůli mluvícím kostlivcům dostat NC-17.
V evropských kinech se Armáda temnot dočkala premiéry na konci léta roku 1992, pro americký trh však byla pozdržena až do února následujícího roku – studio Universal se totiž přelo s Dino De Laurentiisem o práva na postavu Hannibala Lectera, která potřebovalo pro pokračování Mlčení jehňátek s Anthonym Hopkinsem. Původní reakce na Armádu temnot byly rozporuplné. Film se totiž silně vzdaloval od atmosféry původních filmů a celkově pracoval spíš s žánrem temné fantasy komedie než s klasickým hororem. V pokladnách světových kin na sebe Armáda temnot sice vydělala, žádný větší profit však nepřinesla.
Skutečného úspěchu se film dočkal až po uvedení na VHS a pozdějším zveřejnění Raimiho režisérského sestřihu, který obsahoval i původní, autorem zamýšlený konec. Podobně jako předchozí filmy, i Armáda temnot se stala kultem, konkrétně oslavovaným kvůli dnes už ikonickým hláškám hlavního hrdiny. Zároveň je zajímavý i onen fakt, že na evropský televizní a později i DVD trh se Armáda temnot dostala právě ve své režisérské verzi, což mělo za výsledek, že spousta evropských fanoušků (včetně těch českých) ještě donedávna považovala Raimiho původně zamýšlený konec za jediný existující.
V průběhu 90. let celý kultovní status trilogie Evil Dead rostl. Vzniklo několik videoher, kde Ashe opět namluvil Campbell, komiksových sérií nebo dokonce i fanouškovský muzikál. Od premiéry Armády temnot si však fanoušci na nový filmový Evil Dead museli počkat dalších 21 let. A na návrat Bruce Campbella do role Ashe Williamese dokonce 23 let.
FOTO: Renaissance Pictures, Universal Studios
Trailer a galerie
