Viděli jsme první čtyři díly druhé řady Rodu draka, toto jsou naše dojmy

Za chvilku tu bude pokračování seriálu House of the Dragon, a tak jsme využili příležitosti a zhlédni její první polovinu. Zjistěte, jak se nám líbila.

Streamovací služba Max nám poskytla první čtyři epizody druhé série Rodu draka ke zhlédnutí, my jsme proto neváhali a ihned jsme se na ně podívali. V následujících odstavcích se vám pokusíme shrnout naše dojmy, nicméně se rozhodně nemusíte bát toho, že vám něco vyzradíme. Vše, co naleznete v tomto článku, nebude obsahovat spoilery.

Dlouho očekávané pokračování bylo vedeno v podobném duchu jako u řad seriálu Game of Thrones, tedy pomalý rozjezd. Začátky nových sérií většinou reagují na události z finále předchozí řady a následně pomalu budují atmosféru, protože se přeci jenom divák vrátil k seriálu po delší době. Mnozí s tím mívají problém, obzvláště ve chvíli, když jsme poslední epizodu mohli vidět 24. října 2022.

Začátek je pochopitelně veden v ponurém duchu, postavy zpracovávají Lucerysovu smrt, která sice odstartovala válku mezi černými a zelenými, nicméně si to nikdo nechce přiznat. Nejvíce je pochopitelně raněna Rhaenyra, jejíž příběh je v prvních epizodách rozhodně ten nejemotivnější. Člověk s ní soucítí a chápe vše, co činí.

(Aemond je nyní tahounem seriálu.)

Nové díly postupně budují válečnou atmosféru, vše směřuje k velkému konfliktu, kterého se sice dočkáme už v prvních čtyřech dílech, nicméně to není to pravé ořechové – tempo je pomalé a vše nás připravuje na ještě větší konflikty. Hodně se tu politikaří, obzvláště na straně zelených, kteří neustále projednávají nadcházející kroky.

Balanc mezi černými a zelenými je tu zpracovaný bravurně, ani jedna linka nenudí a zajímá vás vývoj obou stran. Černí jsou sice ti, kteří zuří více, ale později se strana otočí a zelení budou ve větší depresi. V každém díle dojde minimálně k jedné velké události, která zamává příběhem a ihned změní váš názor na hodnocení – opravdu tu není epizoda, ve které by nedošlo k žádnému zvratu, vždy je tu aspoň jeden.

Postavy jsou stále takové, jak jsme je znali. Rhaenyra usiluje o mírovou cestu, Alicent si až hloupě stojí za tím, co jí na smrtelné posteli řekl její muž, a nový král Aegon je přesně takovým králem, jakého byste čekali. Aemond nelituje svých činů a ukazuje, že je pravou silou zelených. Na druhou stranu jeho strýc Daemon je poměrně zdrženlivý – je málo akční a epizody nově spíše odhalují jeho nitro. Tvůrci zároveň zapojili do příběhu několik nečekaných návratů, které vás rozhodně potěší.

Příběh je logicky rozdělen na dvě části, jedna sleduje Královo přístaviště, druhá Dračí kámen, nicméně hodně prostoru je věnováno například Řekotočí, ve kterém se odehrála jedna z hlavních částí války. V tomto ohledu jde o velmi příjemnou změnu, protože kromě hornatého ostrova a velkého města můžeme sledovat i dění v přírodě. I když to válečné.

(Daemonův příběh je zpracován poměrně nečekaně.)

Z hlediska speciálních efektů se tvůrci opět vytáhli, nicméně ne tak moc, jak byste čekali. Spousta draků je tu zabírána z dálky, nejsou prakticky moc vidět. Má to však své opodstatnění – v jednom díle dojde k události, během které je zapotřebí spousta speciálních efektů. A že jde o pastvu pro oči. Je vidět, že má seriál velký rozpočet, i když ho stanice připravila o dvě epizody.

Kromě toho musíme pochválit i hudbu, která podkresluje nové díly. Ramin Djawadi je mistr ve svém oboru a opět to dokázal i letos – vymyslel nová témata, která zapojuje do starých. A vychází z toho neskutečně nádherná hudba, která vynese do výšin i ty nejméně záživné pasáže.

I když má každá epizoda stopáž okolo hodiny, děj odsýpá rychle, i když má paradoxně pomalé tempo. Jednotlivé postavy baví a příběh je plný zdrcujících zvratů, které je třeba rozdýchávat. I přesto je z nových dílů cítit fakt, že to pravé nás teprve čeká. Myslíme si, že první čtyři díly nás pouze připravovaly na čtyři následující, kterých se dočkáme v průběhu léta. Ve výsledku jde opět o skvělou podívanou, která si bere to nejlepší z předlohy a zpracovává ji bravurně.

Foto: HBO