Rick, Glenn a Michonne jsou nadále vězněni ve Woodbury sadistickým Guvernérem. Situace se ale rychle změní a Rick dostane šanci k útěku. Co zajímavého prozradil autor komiksu například o tom, jak postavám vybírá jména?
Pojďme se na chvíli bavit o jménech. V tomhle čísle se objeví Eugene, ten chudák, kterému vyrazili zuby, jenom aby mu o něco později Michonne usekla hlavu. Jestli tento komiks nečtete poprvé (a jestli ano, dávejte si pozor, protože tady se budou objevovat spoilery), jistě víte, že později se v příběhu objeví jiný Eugene.
Když už jsme u toho, doktor Stevens. Ten Stevens, kterého Rick zmiňuje v druhém čísle, není stejný Stevens jako tento. O tom už jsem mluvil.
Takže, o co jde? Nuže… jsem člověk? Tak nevím, jestli vůbec o něco jde. Neustále střetávám lidi jménem Robert, a vždy jsou to úplně jiné osobnosti! Předpokládám, že fanoušci si myslí, že autor si musí dávat pozor, aby se v jeho příběhu nějaká jména neopakovala, ale já to nedělám.
Většinou napíšu první jméno, které mi přijde na mysl, protože se nechci zastavovat a trápit se s vymýšlením dokonalého jména. Často můžete vidět, že jména v těchhle papírech se pak změnila. To jsem prostě změnil názor. A poté ho občas často znovu změním, takže u mě neustále platí situace „jméno vymyslím později“.
A pak si na něj zvyknu a už to tak zůstane.
To znamená, že nikde nemám napsaný seznam jmen, která jsem již použil, a proto se občas stane, že se nějaké opakuje. A to ani nezmiňuji příjmení Monroe, o kterém se budeme jednou, o mnoho čísel později, také bavit.
Nahoře je opět pár návrhů pro název svazku, jinak tady není nic výjimečného.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Vždy je dobrý nápad představit novou postavu na celé straně. Ujistíte se tak, že si ji lidé budou pamatovat. Tuto techniku jsem později používal často.
3. Ta přeškrtnutá věta byla: „Stále nemám pořádná anestetika.“ A jsem velmi rád, že jsem se zastavil na „ant“, protože jsem netušil, jak se píše „anestetikum“… což je zjevné, protože jsem jako třetí písmeno napsal „T“. Je mým cílem to, aby vůči mně lidé ztratili všechen respekt? Někdy to tak vypadá. Každopádně, Stevens si měl stěžovat, že v ordinaci nemá pořádné vybavení, ale nakonec jsem to zahodil. A to jsem možná měl udělat i s touhle poznámkou!
4. Tohle je celkem zábavné a ukazuje to, jak přidávám různé věci a pak to nejde přečíst. „Zmlátit někoho je skvělé“ je hned vedle „mluvení, výměna obvazu“ a vedle toho je „adrenalin, kousáci všude kolem tebe, je to skvělé!“ Možná jsem něco z toho měl použít.
5. – 8. Tady nedošlo k žádným změnám.
9. No heleďte! Martinez se měl původně jmenovat Miguel. Netuším, proč jsem to změnil.
10. – 16. Tady také beze změny. Celkem málo poznámek, ale opět, jde jenom o rychlé shrnutí toho, co jsem měl v hlavě. Neztrácím čas se zapisováním každé scény, kterou plánuji. Věděl jsem, že chci, aby Michonne na 14. straně okamžitě zabila Eugenea. Věděl jsem, že to má být rychlé a šokující a že to musí být na levé straně. Někdy musíte příběh upravovat podle toho jestli se daná scéna objeví na levé nebo pravé straně.
17. – 19. Tady jsem zas něco vynechal. Mrkli jsme se na Glenna? Nebo Michonne? Nebo Guvernérovu dceru? Tolik možností, a já si vybral… žádnou. Místo toho jsem rozšířil scénu mezi Rickem a Alice a také ukázal, jak je Guvernér rozčilený. Další scénou, kterou jsem přidal a která se mi líbí, je ta s naštvanou ženou v aréně. Krásně to ukazuje, že navzdory tomu, jak je Guvernér sadistický a bezohledný, je závislý na svých lidech. Ví, že je vůdcem jenom z jejich vůle. Pokud je nedokáže udržet šťastné, jeho pozice bude oslabena. A tedy, tihle lidé dokážou být šílení.
20. Když se nad tím zamyslím, netuším, proč jsem věnoval tolik prostoru tomu, že Alice a Stevens netvoří pár. Když to teď znovu čtu, ani na chvíli mi nepřišlo, že by mohli být spolu.
22. Tohle nebyl můj nejlepší zvrat, ale fungoval! Rick se chystá utéct! Páni! Správně? Možná? Nevím, prostě to fungovalo.
Foto: Image Comics