Recenze: Black Panther

Recenze: Black Panther

15.2.2018 21:47


Do kin vlétl Black Panther a ohlasy ze zámoří jsou více než nadšené, ty z Evropy už však o trošku střízlivější. Jak tedy dopadl sólový film o Black Pantherovi? Jsou všechny ty nadšené recenze zasloužené, nebo se jedná o další šablonovitý film, jak jsme u Marvelu zvyklí?


Black Panther se skvěle představil v Civil War, kde dostal postavu tak akorát, abychom si ji oblíbili, poznali ji a soucítili s ní. První trailer na Infinity War byl nejen velkou propagací na třetí Avengers, ale právě i na sólový film o Black Pantherovi. Kevin Feige má totiž vše pečlivé promyšlené a chtěl u diváků vzbudit pocit, že Wakanda bude v dalším crossoveru velice důležitá (zda je to pravda, se dozvíme už za dva měsíce).

Možná i díky tomu se Black Panther stal přeborníkem v předprodeji lístků. Následně svět obletěly první nadšené recenze, které film velice chválily. A dá se říci, že názory jsou to oprávněné. Snímek je hned v mnohém jedinečný. Řeší problémy aktuálního světa, od uprchlické krize až po postavení Afroameričanů v dnešní společnosti. Ani jedno téma ovšem není divákovi násilně vnucováno, vždy se jedná spíš o zmínění daného tématu a odpověď, jak tomu v našem světě je, si má divák najít sám.

Uprchlická krize je aktuálním tématem po celém světě. Film se přesto nestaví na žádnou stranu barikády, spíše nabízí příklady, proč by se mělo uprchlíkům pomáhat a naopak zároveň upozorňuje, že se musí chránit hranice a bohatství daných zemí. Snímek tedy vždy balancuje s oběma názory protichůdných táborů a musíme podotknout, že je v tomto tématu, ačkoliv řeší právě tak citlivá témata, velice neutrální.

(Black Panther pozná po dobrém i po zlém, jaké to je být králem Wakandy. Foto: Disney)

Obdobně je tomu i u situace v černošské komunitě, kdy je naznačeno, že je (či byla – film nabídne i pár scén z konce dvacátého století) utlačována. Black Panther nicméně nedělá z Afroameričanů pouze oběti, ale ukazuje i jejich stinné stránky (obchody se zbraněmi apod.). I tady se tedy podařilo najít jakýsi kompromis, aniž by se tlačilo na pilu a divákovi byl vnucován pouze jeden, omezený názor na věc. Ostatně obdobně tomu bylo i v seriálu Luke Cage, který taktéž dokázal divákovi nabídnout poněkud střízlivé názory na černošskou komunitu ve světě bělochů.

Černým Petrem celého filmu jsou silné a dobře napsané postavy, casting jednotlivých hrdinů se povedl na jedničku. Nejvýraznější je zřejmě Letitia Wright, která si hraní Shuri užívá a každou scénu si krade pro sebe. Andy Serkis dokazuje, že je sakramentsky dobrým hercem a je poněkud škoda, že většinou hraje CGI postavy. I když se jedná o vedlejší zápornou postavou, ve všech svých scénách je nejvýraznější – jeho smích, mimika a vystupování dodávají postavě ty patřičné obrysy. Ulysses Klaue je ve filmu mnohem více hrůzostrašnější než například v Age of Ultron, kde hrál opravdu druhé housle.

Trefou do černého byl nicméně Michael B. Jordan v roli Erika Killmongera. Samotný Killmonger je skutečně jedním z nejlepších padouchů v MCU od dob Lokiho. A lze i říci, že Erik není až tak zápornou postavou, lze se s ním lehce ztotožnit, jeho úmysly jsou naprosto pochopitelné a chvílemi mu lze fandit o trošku víc než třeba konzervativnímu T'Challovi.

(Michael B. Jordan se vykoupil ze svého předešlého komiksového filmu – Fantastické čtyřky. Foto: Disney)

Killmonger dostane v první hodině vlastně jen jednu dvě scény, ale pozadí jeho příběhu je tak zajímavé, že ve druhé hodině si ho nelze neoblíbit hned v prvních pár sekundách. Když je záporná postava stejně dobrá jako ta kladná, hned jde úroveň filmu nahoru. Je trošku škoda, že tvůrci ke konci nenechali Erika neutrálního, jak se zpočátku zdál být. V závěru je vyprofilován jako padouch, který dělá jedno nelogické rozhodnutí za druhým a to zřejmě jen kvůli tomu, abychom mu nefandili víc než Black Pantherovi. Přeci jen je to příběh o něm a ne o Erikovi.

S tím souvisí i celkový závěr filmu, který už není tak povedený jako jeho začátek. Právě pobláznění Killmongera v závěrečných scénách, nelogické chování M'Baky (přítel, či nepřítel Black Panthera?) či W'Kabiho (chce se schovávat před okolním světem, nebo se mu vyzradit?) trošku kazí pocit z celého filmu. Jsou to ale jen drobné nedokonalosti na jinak výtečném počinu.

Vizuál snímku je naprosto skvělý a některé scény jsou doslova dech beroucí. Ať už je to krásná příroda Wakandy či vyspělá města plná různých technologických vychytávek, jedná se opravdu o pastvu pro oči. Hudba byla vkusně složena, drží se v rytmu jemného burácení těch nejprimitivnějších nástrojů a dodává Africe mnohem větší autentičnost a hmatatelnost.

Jak tedy celkově film hodnotit? Jedná se o jeden z nejlepších původních příběhů komiksových postav vůbec, kdy se nikdo nudit nebude. Postavy jsou dobře napsané, příběh dokáže zaujmout a vše se odehrává za pochodu výrazné hudby a na plátně je na co se dívat. Film taktéž řeší aktuální problémy světa, kdy vám ale danou tematiku pouze naznačí a odpověď, jak to doopravdy je, si musíte najít sami. Vyčíst tomuto nevšednímu projektu lze pouze jen menší předvídatelnost, nelogické uvažování některých postav v závěru filmu a roztřesenou kameru při některých akčních scénách. Black Panther je rozhodně povedeným filmem a zaslouží si nadšené recenze, které vycházejí po celém světě.

Hodnocení: 85%

Jak se film líbil vám? Co se vám na něm líbilo a co vám naopak chybělo?


Jít na Avengers | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!