Předposlední epizoda je za námi a čekání na titulky k té poslední před námi. Přečtete si proto na zkrácení času postřehy z epizody Jehoshaphat společně s teoriemi, kam by události, jež se v seriálu doposud odehrály, mohly vést.
Pohřeb
Na začátku předposlední epizody jsme mohli vidět, jak esejci pohřbívají jednoho ze svých lidí zastřelených při ochraně jalovice. Není sice přesně znám způsob pohřbívání esejců, avšak uložení zesnulých je díky archeologickým výzkumům známo velmi dobře.
Mrtví jsou zde [na de Vauxově jižním hřbitově] většinou, až na pár výjimek, uloženi na záda s rukama podél těla či se složenýma v pánevní oblasti, hrobky jsou převážně orientovány podél severo-jižní osy s hlavou na jihu a nohama na severu. Až na pár výjimek nebyly v hrobech nalezeny pohřební předměty. Průměrná hloubka hrobek se pohybuje mezi 1,3 m až 2 m. – Bc. Alena Růžičková (Ženy v Kumránu, Magisterská diplomová práce)
Jak můžeme vidět při podrobnějším pohledu, tvůrci si při natáčení také vypůjčili zvyky a obřady z židovského způsobu pohřbívání. V první řadě je to například odění zesnulého do tachrichinu, tedy oblečení ušitého z bílého plátna (aby mezi bohatými a chudými nebyl po smrti rozdíl). Dále je pak v seriálu také dodržená tradice, že by se měl pohřeb konat v den úmrtí daného člověka.
Esejci zde pohřbívají mrtvé pomocí některých rituálů vypůjčených z židovské kultury.
Zastavit fanatiky, ale nezabít jalovici
A u esejců ještě chvíli zůstaneme. Přestože jsou zatím prezentovaní jako ti, co jsou na té lepší straně, je více než podezřelý jejich postoj k jalovici. Chtějí sice zastavit fanatiky, kteří se pokoušejí o znovuvybudování Jeruzalémského chrámu, avšak jalovice se zbavit nechtějí. Nabízí se tak otázka, zda vše dělají pro lidstvo, nebo pro sebe. Je totiž možné, že chtějí esejci neposkvrněnou jalovici získat pro sebe, aby z ní vytvořili očistný popel, o němž se píše v Mišně (jak jsme psali již v předešlých postřezích). Ostatně očistný rituál jednoho z esejců jsme mohli vidět již v předchozích dílech.
Jaký je v seriálu pravý cíl esejců?
Poskvrněná jalovice
Aby bylo však možné provést rituál na vytvoření očistného popele, musí být jalovice neposkvrněná, jak je psáno v 19. kapitole knihy Numeri:
Řekni synům Izraele, ať k tobě přivedou červenou jalovici bez vady, na níž není poskvrny a na niž dosud nebylo vloženo jho. (citaci celé kapitoly naleznete v postřezích ke třetí a čtvrté epizodě)
Esejci s tímto nejsou zatím obeznámeni, avšak skupina fanatiků mající jalovici v držení o tom ví, a přesto pokračuje a snaží se poskvrnění zakrýt. Je tedy téměř jisté, že nechtějí, aby mesíáš buď sestoupil, nebo znovu sestoupil na zemi (skupina fanatiků využívá tradice a symboly odvozené jak z židovství, tak z křesťanství, nelze tak zcela jistě doložit, k výkladu jakého náboženství by se zde přiklonili), ale zřejmě se pouze snaží vyvolat třetí světovou válku a Armagedon. Proč o to usilují je již otázkou, na niž se snad dočkáme odpovědi ve finále.
Ani poskvrněná jalovice nezastavila blížící se konec.
Jehoshaphat
Předposlední epizoda byla však nejvíce zaměřena na slovo Jehoshaphat, které bylo nejen zmíněno na letišti, ale především ho psal na stěny Gregory Donaldson.
Jehoshaphat, také Jóšafat, je jméno čtvrtého krále Judského království. Jaký má tato osoba význam pro celý plán fanatiků?
Žádný. Není totiž důležitá daná osoba, nýbrž přímo její jméno, respektive význam toho jména, který je „Hospodin soudí“. Dle Bible bude při konci světa (Armagedonu) Bůh soudit živé i mrtvé, jak to ostatně stojí v Timoteovi:
Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království. – 2. Timoteovi 4,1
O posledním soudu píše ale především Jan v knize Zjevení:
A viděl jsem veliký bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa. Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera. – Zjevení, 20, 11 – 15
Především se ale o Jehoshaphatu píše ve třetí kapitole knihy Joélovy, kde je jako Josafat označeno údolí posledního soudu:
Neboť hle, v těch dnech a v té době, kdy změním osud Judy a Jeruzaléma, shromáždím všechny národy a přivedu je do údolí Josafat. Tam se s nimi budu soudit o svůj národ a o své dědictví – o Izraele: rozptýlili je mezi národy a moji zemi rozdělili. – Joél, 4, 1 – 2
Ať povstanou národy a vystoupí do údolí Josafat, tam zasednu, abych soudil všechny okolní národy. – Joél, 4, 12
Jehoshaphat má tedy předcházet Armagedonu, kterého chce skupina fanatiků v seriálu dosáhnout. Příznačně jsou podle toho pojmenované i dvě poslední epizody.
A uvedeme si s předstihem i citát o konci světa z 2. Listu Petrova:
Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
„…a vystoupí do údolí Josafat, tam zasednu, abych soudil všechny okolní národy.“
Kdo je skutečná Emma Wilsonová?
Když Emma Wilsonová „vstala z mrtvých“ bylo zřejmě každému jasné, že ani tentokrát není tou, za níž se vydává. A nedlouho poté byla tato domněnka stvrzena krví Golana. Kdo tedy ve skutečnosti Emma je? Není to právě ona, která stojí za vším, co se v seriálu děje? To se zřejmě za pár hodin dozvíme.
Kdo je ve skutečnosti Emma Wilsonová?
Foto: USA Network
