Rory má narozeniny a jak Lorelai tak Emily jí chtějí uspořádat večírek. Každá ve svém vlastním stylu a Rory nechce urazit babičku ani odmítnout svou matku. Proto se zúčastní obou.
Český název: Narozeninové večírky pro Rory
Scénář: Amy Sherman-Palladino
Režie: Sarah Pia Anderson
Hlášky
Emily: „Tak, Rory, tvůj dědeček a já jsme si mysleli, že by ses po večeři prošla po našem domě a vybrala si, co ti máme odkázat.“
Richard: „Na stole v mé pracovně je krásný georgiánský kus.“
Lorelai: „Proč nikdy na tyhle večeře nepřinesu magneťák?“
Rory: „No, tak mi odkážete, co chcete.“
Emily: „Nesmysl. Řekni si, co chceš. Rozhlédni se, až se ti bude něco líbit, nalep na to papírek.“
Lorelai: „Páni! Tohle snad není možný. Nad tím se zastavuje rozum i mně.“
Emily: „Ty si taky něco vyber.“
Lorelai: „Ah, to zní trochu líp.“
Emily: „Slyšels, Richie? To je chování, co?“
Richard: „Slyšel. Žij a uč se.“
Lorelai: „Co je to?“
Emily: „Moučník.“
Lorelai: „To je pudink.“
Emily: „Když to víš, proč ses ptala?“
Lorelai: „Nemáš ho ráda.“
Emily: „Nemám, ale vy ano.“
Lorelai: „Já miluju pudink. Uctívám ho. Doma mám skleněnou mísu na ubrousku s panenkou Marií a vedle skleničku na víno.
Rory: „Nikdy jsem nejedla pudink ze skleněné misky.“
Emily: „Líbí se ti?“
Rory: „Mmm.“
Emily: „Dej na ni nálepku, až to dojíš.“
Rory: „Máma je známá svými hostinami.“
Lorelai: „Nejlepší byla, když jí bylo osm.“
Rory: „To jo, to je fakt.“
Lorelai: „Přijeli poldové.“
Luke: „Policajti přijeli na tvůj večírek?“
Rory: „A zavřeli klauna.“
Rory: „A ten večírek u babičky bude něco velkýho?“
Lorelai: „Ne, asi ne. Vláda ten den nebude pracovat, prapory budou na půl žerdi, Barbra Streisandová zazpívá naposledy… zase. Víš, papež měl nějaké plány, ale snaží se je změnit. Ovšem Elvis a Jim Morrison přijdou a přinesou brambůrky.“
Rory: „Na to jsem se neptala.“
[Lorelai vzbudí Rory brzy ráno, aby jí mohla vyprávět příběh o jejím narození. Jedná se o jejich společnou tradici]
Lorelai: [šeptá jako kdyby vyprávěla pohádku] „A je tak těžké uvěřit, že přesně v tuhle dobu před mnoha a mnoha měsíci jsem ležela v naprosto stejné pozici-“
Rory: „Ach, Bože. A je to zase tady.“
Lorelai: „Jenže jsem měla velké tlusté břicho a oteklé kotníky. A klela jsem jako námořník-“
Rory: „Při odjezdu.“
Lorelai: „Při odjezdu – správně! A pak jsem měla-“
Rory: „Bolesti.“
Lorelai: „A zatímco někdo tvrdí, že to je ta nejsmysluplnější zkušenost, tak pro mě to bylo něco podobného jako dělat rozštěpy na bedně dynamitu.“
Rory: „Jestli to v tom seriálu někdy dělali.“
Lorelai: „A já křičela a klela a kolem mě stála asi stovka prominentních doktorů a mě najednou napadlo, že tu ledovou tříšť, co mi dali, bych mohla nějak použít.“
Rory: „To nejde.“
Lorelai: „Tak jsem ji vysypala na sestry a byla to psina.“