Recenze čtvrté řady seriálu Supergirl: Propaganda všemožných menšin a antitrumpovská kampaň v přímém přenosu

Recenze čtvrté řady seriálu Supergirl: Propaganda všemožných menšin a antitrumpovská kampaň v přímém přenosu

26.5.2019 17:06


Máme za sebou čtvrtou řadu seriálu Supergirl a uběhlo dost času, abychom si udělali obrázek, jak vlastně tato řada skončila. Nyní je potřeba se ohlédnout zpět, vypíchnout klady a zápory. V čem čtvrtá sezóna překvapila a v čem na plné čáře selhává?


Seriály od stanice CW si obecně zpočátku nevedou špatně, dokážou přilákat k obrazovkám mnoho diváků, první řady většinou opravdu stojí za to. Jak ale čas běží, postupně to nejvíce odnáší scénář, který je zkrátka více a více odfláknutý. Není to případ pouze Supergirl, ale i ostatních seriálů na stanici, především těch komiksových, kde se v poslední době nedá mluvit o nějaké převratné kvalitě.

Supergirl v první sérii začala celkem obstojně, navázala výtečnou druhou řadou a pokračovala třetí, kde se vše začalo lámat. Zatímco první půlka byla výborná, druhá posílala seriál pomalu do kopru. A čtvrtá v tom prakticky pokračuje, nicméně musíme podotknout, že pár světlých momentů bylo především v první polovině řady, která se nezdála být vůbec špatnou.

Supergirl si tentokrát pohrává s aktuálními tématy ve společnosti – původní obyvatelé města versus návštěvníci z jiných planet. Asi všichni víme, k jaké skupině se chce seriál vyjádřit. Na jedné straně tady máme zastánce mimozemšťanů, kteří věří, že se dokážou začlenit do společnosti, a jak už to tak bývá, máme tu i jejich odpůrce vedené hned několika zajímavými osobnostmi.

(Ben Lockwood je jednou z nejlepších nových postav seriálu. Foto: CW)

Probírat aktuální politická témata v seriálech je ale vždy trochu ošemetné. Někdy je lepší danou věc pouze nastínit, aby se divák mohl sám rozhodnout, udělat si obrázek a zhodnotit celou situaci. Co totiž hrozí, když tvůrci chtějí toto téma prozkoumat více do hloubky? Že zjistíte, na jaké straně stojí, což vyvolává hned několik problémů. Pak totiž víte, komu budou stranit, a z plánovaných šedých postav, kdy by si měl divák sám vybrat, komu bude fandit, se najednou stávají jasní záporáci a na druhé straně jasní klaďasové.

A skvělým příkladem jsou právě letošní záporáci. Ben LockwoodManchester Black ztratili své milované, museli se smířit s obrovskou ztrátou a následně se k ní postavit čelem. Co z toho ale vyplynulo? Zatímco zpočátku se jejich pohnutky daly pochopit a my se s nimi mohli ztotožnit, postupem času tvůrci naprosto obrátili jejich charaktery a udělali z obou postav vraždící psychopaty bez špetky rozumu.

Postavy Bena Lockwooda a Manchestera Blacka nebyly oblíbené pouze u nás na webu (stačí se podívat na hodnocení nejoblíbenějších postav), ale i na zahraničních portálech. A je přeci jasné, že fanoušci nemohou sympatizovat se záporáky, takže aby znovu fandili stále otravnější Supergirl, je nutné je ukázat v co možná nejhorším světle, i když to naprosto popře jejich předchozí vývoj.

A tak se nám v druhé polovině řady z Manchestara Blacka stal vraždící psychopat a z Bena Lockwooda pominutý maniak. Něco podobného jsme zažili i u Lexe Luthora a prezidenta Bakera, což je postava vzhledem podobná Donaldu Trumpovi (o tom snad nikdo nemůže pochybovat), kdy se nám tvůrci jasně snažili říci, že současný prezident USA je vlastně stejný padouch jako Baker v seriálu.

(Ve čtvrté řadě maniaci v maskách šikanují mimozemšťany. Foto: CW)

V mezičase sledujeme vedlejší zápletku Nii Nal, transgenderové superhrdinky, která ve finále vůbec není špatná, ale tvůrci nám to chtějí každou chvilku připomínat, a tak je nutné stále dokola divákovi sdělovat, jak těžké měla dětství, jak je šílené žít v dnešní společnosti a jak je důležité se ke všemu přiznat v rozhovoru pro širokou veřejnost.

Divák pochopitelně ví, že jde o transgendera. Nicméně tvůrci zapomínají na jeden důležitý fakt. Široké veřejnosti je prakticky jedno, jakého je postava pohlaví a jakou má sexuální orientaci, důležitý je samotný charakter postavy, její vývoj a místo v příběhu. Tvůrci seriálu Supergirl na to ovšem jdou opačně, nejdříve si řeknou, že chtějí mít transgenderovou postavu, a poté vymýšlí příběh, z čehož často vyplývá, že vaří naprosto z vody.

Seriál se tváří jako komiksový, ale bohužel s komiksy už má pramálo společného. Pokud jste četli komiks Red Son, kterým se seriál (hodně) vzdáleně inspiroval, jistě víte, že čtvrtá řada k němu měla hodně daleko. A dá se říci, že seriál už ani není komiksovým seriálem, stal se bohužel propagandou všemožných menšin a názoru, že současný prezident USA je padouch, který v úřadu nemá co dělat. To je bohužel poselství, které je cítit z celé čtvrté sezóny.

Je vždy zajímavé sledovat, když se v seriálech a filmech řeší aktuální témata ve společnosti. Nikdy se nemůžete zavděčit všem, ale abyste se tomu alespoň přiblížili, je důležité nastínit konflikt, a poté nechat diváka, ať se rozhodne sám, na jaké straně stojí. To dokázal skvěle třeba Black Panther, který byl po všech směrech vyvážený, dokázal hledat klady i zápory na zapojení Wakandy do širšího světa.

Supergirl to ale neumí. Tvůrcům je okatě vidět do karet a to se ani nemusíte snažit. Čtvrtá řada rozhodně není adaptací komiksu Red Son a horko těžko se může ještě vydávat za komiksový seriál. Tvůrci Supergirl (ale i všech ostatních komiksových seriálů na stanici CW) předvádí naprostý cirkus a amatérismus první úrovně. Teď už se můžeme jen modlit, ať vše ještě nějak dobře skončí.

Hodnocení: 30%


Jít na Supergirl | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!